MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Indiánští lovci velryb

 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 642, 2014/11

Američtí domorodci ze severozápadního Pacifiku se odedávna zabývali lovem velryb z malých člunů. Inupiaqové čili Inuiti z pobřeží severní Aljašky lovili velryby z člunů potažených kůží zvaných umiak, jež ovládala posádka 7–10 mužů. Používali masivní kloubové harpuny (obr. 2), které od nich později převzali bílí velrybáři. Dále na jih a na západ lovili velryby aleutští lovci z kajaků za pomoci otrávených šipek (Vesmír 85, 662, 2006/11). Stejnou techniku používali jejich východní sousedi Alutiiqové a Čugačové, kteří obývali ostrov Kodiak a pobřeží kolem zálivu Prince Williama. Kupodivu jejich jihovýchodní sousedé, Tlingitové a Haidové, ačkoliv byli mořští lovci a používali k plavbě na moři kanoe, velryby nikdy nelovili.

Další velrybáři žili až daleko na jihu, na pobřeží ostrova Vancouver v Britské Kolumbii. Byli to Nutkové1) a jejich jižní sousedé Makahové, Kvileutové (Quileute) a Kvinaultové (Quinault) na západním pobřeží amerického státu Washington (Olympijského poloostrova). Tito indiáni používali k lovu kanoe, vydlabané z obřích cedrových kmenů, a masivní kloubové harpuny. Dva hlavní velrybářské národy, Nutkové a Makahové, byly blízce příbuzné a mluvily stejným jazykem. I jejich způsob lovu velryb a ostatní zvyky byly velmi podobné.

Původní vlast Nutků ležela v západní části ostrova Vancouver, na jih od poloostrova Brooks až k mysu Point No Point v sousedství průlivu Juan de Fuca (obr. 1). Země Makahů pak navazovala z jihu a ležela na území dnešních Spojených států (obr. 3).

Nyní vidíte 9 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Stanislav Chládek

Ing. Stanislav Chládek, CSc., (*1937) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Před odchodem do USA pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. Nyní žije střídavě v Michiganu a Coloradu a věnuje se svému koníčku – historii a archeologii. Podnikl již mnoho výprav do jeskyní na mayském území a do různých končin světa na mořském kajaku.
Chládek Stanislav

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...