Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Bída a předsudek

Vnímání rasových rozdílů při materiálním nedostatku
 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 615, 2014/11

Ekonomická recese, která vypukla v roce 2007 v USA, dopadla na některé skupiny obyvatel více než na jiné. Mezi lety 2007 a 2009 kleslo bohatství bílých amerických domácností o 16 %, zatímco u Afroameričanů to bylo o neuvěřitelných 53 %.1) Tato skutečnost není překvapující, vezmeme-li v úvahu rozdílné socioekonomické charakteristiky obou skupin: Afroameričané jsou například v průměru méně vzdělaní a mají méně pracovních zkušeností, jsou tudíž častěji zaměstnáni v profesích, které recese zasahuje nejvíce. Je možné, že kromě faktorů socioekonomických přispívají k rozdílnému dopadu recese na bílé Američany a Afroameričany i faktory psychologické? Podle psychologů Amy R. Kroschové a Davida M. Amodia ano.2)

Kroschová a Amodio pomocí několika experimentů zkoumali, jak pocit materiálního nedostatku ovlivňuje vnímání rasy. Dle jejich závěrů vnímají bílí Američané při pocitu nedostatku obličeje Afroameričanů jako „černější“ než v situaci, kdy se nedostatkem ohroženi necítí. „Pocitu nedostatku“ bylo přitom v experimentech dosaženo třemi odlišnými způsoby: v prvním z nich tento pocit odpovídal přesvědčení subjektu, že existuje konkurence ve využití zdrojů mezi černými a bílými; v druhém experimentu byl pocit nedostatku navozován pomocí „primingu“, kdy byly některé subjekty nevědomky na okamžik vystaveny termínům spojeným s nedostatkem; a konečně v třetím případě bylo za účelem vyvolání pocitu nedostatku subjektům poskytnuto 10 dolarů ze 100 možných k rozdělení mezi potenciální příjemce. Poslední experiment též ukázal, že pocit vzácnosti vede k větší diskriminaci vůči Afroameričanům, neboť subjekty rozdělovaly svěřených 10 dolarů více v neprospěch „černějších“ obličejů.

Kroschová a Amodio naznačují, že výsledky jejich experimentů poukazují na další z možných mechanismů, prostřednictvím kterého ekonomická recese v USA dopadla větší měrou na afroamerické domácnosti: pocit nedostatku vedl k citlivějšímu vnímání rasových rozdílů a následně k větší diskriminaci Afroameričanů (tento závěr platí za předpokladu, že v době ekonomického růstu, kdy jsou lidé k rasovým rozdílům méně citliví, je část Afroameričanů považována za bílé). Zvýšení diskriminace však může být menší v reálném světě než v laboratoři. Jak zdůrazňoval ekonom Gary Becker,3) pokud zaměstnavatel diskriminuje některé skupiny zaměstnanců bez ohledu na jejich produktivitu, škodí sám sobě, neboť snižuje svůj zisk. Totéž platí i pro prodejce diskriminujícího některé skupiny zákazníků. Diskriminace je zkrátka v reálném světě nákladná nejen pro diskriminované, ale obvykle i pro diskriminující.

Poznámky

1) Přesněji řečeno šlo o pokles mediánového bohatství. Viz Taylor P., Kochar D. R. a Fry R. (2011): Wealth Gaps Rise to Record Highs Between Whites, Blacks and Hispanics. Dostupné na: www.pewsocialtrends.org/2011/07/26/wealth-gaps-rise-to-record-highs-between-whites-blacks-hispanics.

2) Krosch A. R., Amodio D. M.: Economic scarcity alters the perception of race, PNAS 111, 9079–9084, 2014/25.

3) Becker G. S.: The Economics of Discrimination. Chicago, University of Chicago Press 1957.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Marek Hudík

Doc. Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Mezi lety 2016 a 2019 působil na Xi‘an Jiaotong-Liverpool University v Číně. V současnosti pracuje na Fakultě podniko‑hospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze a v Centru pro teoretická studia. Zabývá se teorií rozhodování, teorií her a institucionální ekonomií.
Hudík Marek

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...