Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Bída a předsudek

Vnímání rasových rozdílů při materiálním nedostatku
 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 615, 2014/11

Ekonomická recese, která vypukla v roce 2007 v USA, dopadla na některé skupiny obyvatel více než na jiné. Mezi lety 2007 a 2009 kleslo bohatství bílých amerických domácností o 16 %, zatímco u Afroameričanů to bylo o neuvěřitelných 53 %.1) Tato skutečnost není překvapující, vezmeme-li v úvahu rozdílné socioekonomické charakteristiky obou skupin: Afroameričané jsou například v průměru méně vzdělaní a mají méně pracovních zkušeností, jsou tudíž častěji zaměstnáni v profesích, které recese zasahuje nejvíce. Je možné, že kromě faktorů socioekonomických přispívají k rozdílnému dopadu recese na bílé Američany a Afroameričany i faktory psychologické? Podle psychologů Amy R. Kroschové a Davida M. Amodia ano.2)

Kroschová a Amodio pomocí několika experimentů zkoumali, jak pocit materiálního nedostatku ovlivňuje vnímání rasy. Dle jejich závěrů vnímají bílí Američané při pocitu nedostatku obličeje Afroameričanů jako „černější“ než v situaci, kdy se nedostatkem ohroženi necítí. „Pocitu nedostatku“ bylo přitom v experimentech dosaženo třemi odlišnými způsoby: v prvním z nich tento pocit odpovídal přesvědčení subjektu, že existuje konkurence ve využití zdrojů mezi černými a bílými; v druhém experimentu byl pocit nedostatku navozován pomocí „primingu“, kdy byly některé subjekty nevědomky na okamžik vystaveny termínům spojeným s nedostatkem; a konečně v třetím případě bylo za účelem vyvolání pocitu nedostatku subjektům poskytnuto 10 dolarů ze 100 možných k rozdělení mezi potenciální příjemce. Poslední experiment též ukázal, že pocit vzácnosti vede k větší diskriminaci vůči Afroameričanům, neboť subjekty rozdělovaly svěřených 10 dolarů více v neprospěch „černějších“ obličejů.

Kroschová a Amodio naznačují, že výsledky jejich experimentů poukazují na další z možných mechanismů, prostřednictvím kterého ekonomická recese v USA dopadla větší měrou na afroamerické domácnosti: pocit nedostatku vedl k citlivějšímu vnímání rasových rozdílů a následně k větší diskriminaci Afroameričanů (tento závěr platí za předpokladu, že v době ekonomického růstu, kdy jsou lidé k rasovým rozdílům méně citliví, je část Afroameričanů považována za bílé). Zvýšení diskriminace však může být menší v reálném světě než v laboratoři. Jak zdůrazňoval ekonom Gary Becker,3) pokud zaměstnavatel diskriminuje některé skupiny zaměstnanců bez ohledu na jejich produktivitu, škodí sám sobě, neboť snižuje svůj zisk. Totéž platí i pro prodejce diskriminujícího některé skupiny zákazníků. Diskriminace je zkrátka v reálném světě nákladná nejen pro diskriminované, ale obvykle i pro diskriminující.

Poznámky

1) Přesněji řečeno šlo o pokles mediánového bohatství. Viz Taylor P., Kochar D. R. a Fry R. (2011): Wealth Gaps Rise to Record Highs Between Whites, Blacks and Hispanics. Dostupné na: www.pewsocialtrends.org/2011/07/26/wealth-gaps-rise-to-record-highs-between-whites-blacks-hispanics.

2) Krosch A. R., Amodio D. M.: Economic scarcity alters the perception of race, PNAS 111, 9079–9084, 2014/25.

3) Becker G. S.: The Economics of Discrimination. Chicago, University of Chicago Press 1957.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Marek Hudík

Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Působil především na Vysoké škole ekonomické v Praze a v CTS UK a AV ČR. Zabývá se teorií rozhodování, teorií her a filozofií a historií vědy. Nyní pracuje na Xi‘an Jiaotong-Liverpool University v Číně.
Hudík Marek

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné