Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Bída a předsudek

Vnímání rasových rozdílů při materiálním nedostatku
 |  6. 11. 2014
 |  Vesmír 93, 615, 2014/11

Ekonomická recese, která vypukla v roce 2007 v USA, dopadla na některé skupiny obyvatel více než na jiné. Mezi lety 2007 a 2009 kleslo bohatství bílých amerických domácností o 16 %, zatímco u Afroameričanů to bylo o neuvěřitelných 53 %.1) Tato skutečnost není překvapující, vezmeme-li v úvahu rozdílné socioekonomické charakteristiky obou skupin: Afroameričané jsou například v průměru méně vzdělaní a mají méně pracovních zkušeností, jsou tudíž častěji zaměstnáni v profesích, které recese zasahuje nejvíce. Je možné, že kromě faktorů socioekonomických přispívají k rozdílnému dopadu recese na bílé Američany a Afroameričany i faktory psychologické? Podle psychologů Amy R. Kroschové a Davida M. Amodia ano.2)

Kroschová a Amodio pomocí několika experimentů zkoumali, jak pocit materiálního nedostatku ovlivňuje vnímání rasy. Dle jejich závěrů vnímají bílí Američané při pocitu nedostatku obličeje Afroameričanů jako „černější“ než v situaci, kdy se nedostatkem ohroženi necítí. „Pocitu nedostatku“ bylo přitom v experimentech dosaženo třemi odlišnými způsoby: v prvním z nich tento pocit odpovídal přesvědčení subjektu, že existuje konkurence ve využití zdrojů mezi černými a bílými; v druhém experimentu byl pocit nedostatku navozován pomocí „primingu“, kdy byly některé subjekty nevědomky na okamžik vystaveny termínům spojeným s nedostatkem; a konečně v třetím případě bylo za účelem vyvolání pocitu nedostatku subjektům poskytnuto 10 dolarů ze 100 možných k rozdělení mezi potenciální příjemce. Poslední experiment též ukázal, že pocit vzácnosti vede k větší diskriminaci vůči Afroameričanům, neboť subjekty rozdělovaly svěřených 10 dolarů více v neprospěch „černějších“ obličejů.

Kroschová a Amodio naznačují, že výsledky jejich experimentů poukazují na další z možných mechanismů, prostřednictvím kterého ekonomická recese v USA dopadla větší měrou na afroamerické domácnosti: pocit nedostatku vedl k citlivějšímu vnímání rasových rozdílů a následně k větší diskriminaci Afroameričanů (tento závěr platí za předpokladu, že v době ekonomického růstu, kdy jsou lidé k rasovým rozdílům méně citliví, je část Afroameričanů považována za bílé). Zvýšení diskriminace však může být menší v reálném světě než v laboratoři. Jak zdůrazňoval ekonom Gary Becker,3) pokud zaměstnavatel diskriminuje některé skupiny zaměstnanců bez ohledu na jejich produktivitu, škodí sám sobě, neboť snižuje svůj zisk. Totéž platí i pro prodejce diskriminujícího některé skupiny zákazníků. Diskriminace je zkrátka v reálném světě nákladná nejen pro diskriminované, ale obvykle i pro diskriminující.

Poznámky

1) Přesněji řečeno šlo o pokles mediánového bohatství. Viz Taylor P., Kochar D. R. a Fry R. (2011): Wealth Gaps Rise to Record Highs Between Whites, Blacks and Hispanics. Dostupné na: www.pewsocialtrends.org/2011/07/26/wealth-gaps-rise-to-record-highs-between-whites-blacks-hispanics.

2) Krosch A. R., Amodio D. M.: Economic scarcity alters the perception of race, PNAS 111, 9079–9084, 2014/25.

3) Becker G. S.: The Economics of Discrimination. Chicago, University of Chicago Press 1957.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Marek Hudík

Ing. Marek Hudík, Ph.D., (*1980) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a doktorát v oboru ekonomie získal v roce 2011 tamtéž. Působil především na Vysoké škole ekonomické v Praze a v CTS UK a AV ČR. Zabývá se teorií rozhodování, teorií her a filozofií a historií vědy. Nyní pracuje na Xi‘an Jiaotong-Liverpool University v Číně.
Hudík Marek

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné