Peckovité útvary v břidlici

Na snímcích jsou nepochybně konkrece, velmi pravděpodobně prvohorního – ordovického stáří. Konkrece velké od centimetru až do jednoho metru i více se nacházejí zejména v břidlicích zahořanského a bohdaleckého souvrství, méně často i v jiných souvrstvích, tvořených převážně jílovci a prachovci.

Konkrece se zformovaly krátce po usazení porézního, ještě nezpevněného materiálu na dně (nejčastěji moře) v důsledku chemické nerovnováhy, dané nehomogenitou usazeniny (v některých souvrstvích byl touto nehomogenitou často zbytek živočicha, který pak bývá v centru konkrece zachován jako zkamenělina). Na chemické bariéře se pak srážel zpravidla běžný minerál (jako je kalcit, křemen či fosfát) a vyplnil tak póry mezi úlomky horniny (tyto úlomky mohou být extrémně malé, např. šupinky jílu). Výsledkem je pak velmi dobře tmelená hornina, „vložená“ mezi slabě zpevněný materiál, například jílovec. Jílovce (stejně jako prachovce atd.) při zatížení nadložím nebo při tektonickém tlaku podléhají stlačení, konkrece nikoliv; proto jsou zkameněliny v konkrecích obvykle mnohem lépe zachované než v okolní břidlici. Protože jsou konkrece tvrdší než okolní hornina, odolávají erozi, z původní horniny se oddělují a může docházet k jejich hromadění například v ornici nebo ve zvětralině mezi půdou a neporušeným horninovým prostředím. Stálo by za pokus některé z konkrecí rozbít a podívat se, co je uvnitř. Za nález zkamenělin ovšem neručím. Mohou tam být ovšem také otevřené trhliny vyplněné částečně krystalky minerálů.