Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Peckovité útvary v břidlici

 |  9. 10. 2014
 |  Vesmír 93, 561, 2014/10

Vedle nedalekého germánského tábora v Praze 9 začala před nedávnem stavba mnohahektarového sportovního a zábavního parku. Těžká technika zde navršila 10 m vysoké haldy materálu pocházejího ze základů výškové budovy na Pankráci. Jedna halda je z tmavé břidlice a pouze v této kupě se nalézají zvláštní peckovité útvary, připomínající tvarem i barvou běžnou škebli říční nebo pecku ze švestky. Velikosti jsou však pozoruhodné – od několika centimetrů do více než metru. Obal této pecky je z tmavého tvrdého materiálu, vnitřek z měkkého světlého pískovce. Oč přesně by mohlo jít?

Pavel Balek

Na snímcích jsou nepochybně konkrece, velmi pravděpodobně prvohorního – ordovického stáří. Konkrece velké od centimetru až do jednoho metru i více se nacházejí zejména v břidlicích zahořanského a bohdaleckého souvrství, méně často i v jiných souvrstvích, tvořených převážně jílovci a prachovci.

Konkrece se zformovaly krátce po usazení porézního, ještě nezpevněného materiálu na dně (nejčastěji moře) v důsledku chemické nerovnováhy, dané nehomogenitou usazeniny (v některých souvrstvích byl touto nehomogenitou často zbytek živočicha, který pak bývá v centru konkrece zachován jako zkamenělina). Na chemické bariéře se pak srážel zpravidla běžný minerál (jako je kalcit, křemen či fosfát) a vyplnil tak póry mezi úlomky horniny (tyto úlomky mohou být extrémně malé, např. šupinky jílu). Výsledkem je pak velmi dobře tmelená hornina, „vložená“ mezi slabě zpevněný materiál, například jílovec. Jílovce (stejně jako prachovce atd.) při zatížení nadložím nebo při tektonickém tlaku podléhají stlačení, konkrece nikoliv; proto jsou zkameněliny v konkrecích obvykle mnohem lépe zachované než v okolní břidlici. Protože jsou konkrece tvrdší než okolní hornina, odolávají erozi, z původní horniny se oddělují a může docházet k jejich hromadění například v ornici nebo ve zvětralině mezi půdou a neporušeným horninovým prostředím. Stálo by za pokus některé z konkrecí rozbít a podívat se, co je uvnitř. Za nález zkamenělin ovšem neručím. Mohou tam být ovšem také otevřené trhliny vyplněné částečně krystalky minerálů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné