Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Peckovité útvary v břidlici

 |  9. 10. 2014
 |  Vesmír 93, 561, 2014/10

Vedle nedalekého germánského tábora v Praze 9 začala před nedávnem stavba mnohahektarového sportovního a zábavního parku. Těžká technika zde navršila 10 m vysoké haldy materálu pocházejího ze základů výškové budovy na Pankráci. Jedna halda je z tmavé břidlice a pouze v této kupě se nalézají zvláštní peckovité útvary, připomínající tvarem i barvou běžnou škebli říční nebo pecku ze švestky. Velikosti jsou však pozoruhodné – od několika centimetrů do více než metru. Obal této pecky je z tmavého tvrdého materiálu, vnitřek z měkkého světlého pískovce. Oč přesně by mohlo jít?

Pavel Balek

Na snímcích jsou nepochybně konkrece, velmi pravděpodobně prvohorního – ordovického stáří. Konkrece velké od centimetru až do jednoho metru i více se nacházejí zejména v břidlicích zahořanského a bohdaleckého souvrství, méně často i v jiných souvrstvích, tvořených převážně jílovci a prachovci.

Konkrece se zformovaly krátce po usazení porézního, ještě nezpevněného materiálu na dně (nejčastěji moře) v důsledku chemické nerovnováhy, dané nehomogenitou usazeniny (v některých souvrstvích byl touto nehomogenitou často zbytek živočicha, který pak bývá v centru konkrece zachován jako zkamenělina). Na chemické bariéře se pak srážel zpravidla běžný minerál (jako je kalcit, křemen či fosfát) a vyplnil tak póry mezi úlomky horniny (tyto úlomky mohou být extrémně malé, např. šupinky jílu). Výsledkem je pak velmi dobře tmelená hornina, „vložená“ mezi slabě zpevněný materiál, například jílovec. Jílovce (stejně jako prachovce atd.) při zatížení nadložím nebo při tektonickém tlaku podléhají stlačení, konkrece nikoliv; proto jsou zkameněliny v konkrecích obvykle mnohem lépe zachované než v okolní břidlici. Protože jsou konkrece tvrdší než okolní hornina, odolávají erozi, z původní horniny se oddělují a může docházet k jejich hromadění například v ornici nebo ve zvětralině mezi půdou a neporušeným horninovým prostředím. Stálo by za pokus některé z konkrecí rozbít a podívat se, co je uvnitř. Za nález zkamenělin ovšem neručím. Mohou tam být ovšem také otevřené trhliny vyplněné částečně krystalky minerálů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné