Jak vlastně funguje družicové snímkování

Na stránkách Vesmíru se často setkáváte s našimi krátkými články o využití družicových snímků. Zdají-li se vám příliš specializované, přijměte pozvání ke stručnému úvodu do dálkového průzkumu Země.

Spektrometr je přístroj, který umožňuje zkoumat chemické složení objektu na bázi měření množství a druhu odraženého světla. Digitální fotografie se chová obdobně. Senzory snímají modré, zelené a červené světlo a dohromady vytvoří obraz, jaký vidíme našima očima. Přidáme-li senzor pro vlnovou délku v blízkém infračerveném pásmu, dokážeme snadno odlišit vegetaci od ostatních povrchů, a můžeme dokonce určit její druh a zdraví.

Multispektrální a hyperspektrální senzory pak dokážou snímat v desítkách až stovkách spektrálních pásem. Díky tomu mohou vytvořit spektrální profily zkoumaného místa a dost přesně identifikovat zkoumaný materiál. Můžeme tak určovat konkrétní horniny, minerály nebo specifický vegetační pokryv.

Ohromnou výhodou je, že se spektrální profil dá vypočítat pro každý obrazový bod snímku. Družice přitom dokážou v jednom okamžiku nasnímat rozlehlé území. Například záběr Landsatu je 185 × 180 km s rozlišením 15 metrů a nejnovější družice WorldView-3 snímá území 13 × 13 km s rozlišením 31 centimetrů. Jediný snímek tak poskytuje podrobné informace o obrovské oblasti a může ušetřit mnoho dnů (či týdnů) mapování.

Softwarových nástrojů, které dokážou snímky vyhodnotit a získat z nich ještě více informací, je celá řada. Využívají se při hodnocení vegetace, precizním zemědělství, mapování eroze, inventarizaci porostů, geologickém mapování a v mnoha dalších oborech.

Napište nám na adresu data@arcdata.cz a my vám poradíme, jak by se družicové snímky daly využít při vaší práci.