Všechna vejce do jednoho košíku

„Pokud bych měl pod pohrůžkou smrti okamžitě jmenovat nejdokonalejší objekt ve vesmíru, vsadil bych svůj osud na ptačí vejce,“ napsal právě před 150 lety známý bojovník za lidská práva T. W. Higginson (pokud tento časopis otiskne fotografii vejce, tak půjde o nejdokonalejší objekt i ve Vesmíru). Nicméně i věci dokonalé občas vedou k výsledkům nehezkým, alespoň pro někoho. Červenka, která civí na to krásné velké vajíčko ve své snůšce, totiž neví, že z onoho vajíčka se vylíhne potvora, která červenčí reprodukční úspěch srovná na nulu. Ovšem nejen kukačka obecná přenechává péči o své potomstvo cizím ptákům.

Africkými savanami se prohání přádelník kukaččí (Anomalospiza imberbis; rodové jméno znamená doslova „divná pěnkava“; tak divná, že patří do čeledi vdovkovitých). Jak nám jeho druhový název prozrazuje, přenechává tento malý ptáček péči o své potomstvo jiným drobným pěvcům. Nejběžnější obětí přádelníka je prinie afroasijská (Prinia subflava; asijské populace jsou dnes chápány jako samostatný druh P. inornata, takže P. subflava je už vlastně jen „afro-“). V jejích hnízdech badatelé překvapivě často nacházejí hned po dvou či třech parazitických vejcích. U hostitelů kukačky obecné je něco takového extrémně vzácné, frekvence parazitismu (procento hostitelských hnízd s kukaččím vejcem) se zpravidla počítá v procentech či promilích, po „tuplovaném“ parazitismu ani památky. Výjimkou jsou některé maďarské populace rákosníka velkého – v jednom hnízdě se můžou potkat až čtyři kukaččí vejce. Pokud už se v hnízdě hostitele objeví více kukaččích vajec, jde o výsledek odfláknuté práce různých samic – žádná evolučně normální samice kukačky nenaklade opakovaně do stejného hnízda, neboť jedno mládě zabije téměř vždy to druhé (Vesmír 89, 238, 2010/4).