Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Skrytý půvab klasifikace

Porozumíme více naší geologické současnosti?
 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 504, 2013/9

Pro většinu geologů je holocén cosi zhola nezajímavého. Už samo to slovo znamená něco jako „úplná současnost“. Tak jakápak geologie!

Přesto zájem o holocén roste. Jistě to bude proto, že v něm žijeme, že je to „naše“ geologické období. Termín holocén poprvé použil v roce 1867 francouzský zoolog a paleontolog Paul Gervais. Označil jím teplou periodu následující po (zatím) posledním zalednění. Slavný zakladatel moderní geologie Charles Lyell stejnému období říkal jednoduše recent, tedy současnost (v Nových základech geologie z roku 1839). Je znát, že ani jeho příliš nevzrušovalo.

Geologové čas od času pořádají kongresy, na kterých se dohadují o tom, jak minulost hierarchizovat, jak se mají jednotlivá období jmenovat a odkdy dokdy trvají. Mají na to ustaveny dokonce všelijaké komise, subkomise a pracovní skupiny. Skoro jak ve starém c. a k. Rakousku. Jenže nic naplat, celé to počínání je důležité, protože jinak by se mezi sebou vůbec nedomluvili. Geologická stratigrafie a chronologie je důležitým základem celého oboru (Vesmír 88, 244, 2009/4). V roce 1885 Mezinárodní geologický kongres uznal holocén za svéprávné geologické období (se statutem samostatné epochy).

Při pohledu proti proudu času se zdá, jako by minulost byla teleskopicky uspořádaná. Čím mladší období, tím více pozůstatků se nám z něj zachovalo a tím lépe mu ve světle přirozené životní zkušenosti rozumíme. Proto má holocén v oboru bádání o geologické minulosti zvláštní postavení. Má potenciál pro zdaleka nejpodrobnější prozkoumání a zdaleka nejhlouběji mu můžeme porozumět. Může k nám nejživěji promlouvat, byť jeho nevýhoda spočívá v tom, že je jaksi nejméně exotický. Všelijakými stegosaury a archeopteryxi se to v něm věru nehemží. Ani ti populární mamuti se ho málem nedožili. Na druhou stranu k němu přirozeně patří podstatná část archeologického dědictví. A to je zrovna zajímavé dost. Pozůstatky člověka a jeho rozmanité činnosti se v holocénu stávají přímo součástí vrstev a souvrství – geologických záznamů. Člověk se na vytváření těchto záznamů navíc mnohdy přímo podílel a stále větší měrou podílí.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Petr Pokorný

Doc. Petr Pokorný, Ph.D., (*1972) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě JČU. V Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AV ČR, se zabývá paleoekologií a environmentální archeologií
Pokorný Petr

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...