Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Klonované lidské embryonální kmenové buňky

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 474, 2013/9

Devět let po jednom z největších skandálů biomedicínského výzkumu hlásí vědci konečně úspěch. V laboratoři vyrostly lidské embryonální kmenové buňky získané klonováním z buněk dítěte trpícího dědičnou chorobou. Terapeutické klonování se stalo realitou.

Embryonální kmenové buňky

Lidské embryonální kmenové buňky se vyznačují dvěma klíčovými schopnostmi – neomezeně se množí a udržují si schopnost proměny na kterýkoli z 230 typů buněk dospělého lidského těla. To z nich činí perspektivní materiál pro léčbu nejrůznějších chorob a zranění. Diabetikům by z nich mohli lékaři vypěstovat buňky slinivky produkující inzulín, pacientům s leukémií novou kostní dřeň, obětem popálenin zdravou pokožku. Záleželo by jen na tom, jaké podmínky embryonálním kmenovým buňkám vytvoří a k jaké proměně je tím ponouknou. Na tento typ buněk tak můžeme nahlížet jako na univerzální buněčnou surovinu, jakýsi kámen mudrců biomedicíny.

Embryonální kmenové buňky lze získat z lidského embrya starého zhruba pět dní, které se vyvinulo do stadia blastocysty. Takový zárodek má průměr něco málo přes desetinu milimetru, tvoří jej 100 až 150 buněk a v ničem nepřipomíná člověka. Obvykle se pro tyto účely používají embrya, která zbyla při léčbě neplodnosti oplozením ve zkumavce. Při léčbě buňkami vypěstovanými z univerzální buněčné suroviny by ale lékaři čelili vážné komplikaci. Pro pacienta by museli najít takové buňky, které by toleroval jeho imunitní systém. Podobně, jako když se hledá vhodný dárce orgánu pro transplantaci.

Terapeutické klonování

Vědci už dlouho hledají způsob, jak připravit konkrétnímu pacientovi léčebné buňky „na míru“. Jedním z nadějných receptů je terapeutické klonování. Technika vychází z postupu, kterým v roce 1996 přivedli Ian Wilmut a Keith Campbell na svět ovci Dolly. Specializovaná tělní buňka z těla pacienta (např. buňka pokožky) je spojena s vajíčkem, které bylo předtím zbaveno vlastní dědičné informace. Jádro specializované buňky se v novém prostředí začne chovat jako dědičná informace oplozeného vajíčka. Vznikne embryo, které se dále vyvíjí. Pokud bychom je přenesli do dělohy náhradní matky, narodil by se klon, jehož dědičná informace by se shodovala s dědičnou informací dárce specializované buňky.

Nyní vidíte 27 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné