Aktuální číslo:

2020/6

Téma měsíce:

Léky pro budoucnost

Homo sapiens politikus

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 465, 2013/9

Ad Vesmír 92, 292, 2013/5 k článku O krajině ve více dimenzích

Utkvěla mi v mysli úvodní citace Petra Skleničky, kterou použil Zdeněk Vašků jako úvod tohoto pojednání. Proč? Přemýšlím, co na těch několika větách citace připadá autorovi výjimečného a nosného, když mne docela iritují. Špatně ty věty chápu? V každém případě těch několik vět směruje další myšlení do prostoročasu téměř bezbřehého.

Mají oprávnění zacházet s ekologickými kategoriemi jen ti, kteří si vybrali ekologii jako vědeckou disciplínu, jíž zasvětili svůj profesní život? Zajisté není ekonom ten, kdo má účet v bance, leč k založení toho účtu jej vedlo jakési jeho ekonomické povědomí. Možná má toto povědomí jen zcela chatrné a další nakládání s účtem jej dovede ke krachu a k vyhlášení osobního nebo firemního konkurzu. Povědomí se v tomto případě jinak říká ekonomická gramotnost. Ten, kdo třídí svůj odpad, jistě není jen proto ekologem (a možná že mnohý „opravdový“ ekolog svůj odpad netřídí), ale má jisté ekologické povědomí, potažmo tedy jistou úroveň ekologické gramotnosti. Je tedy scestné a nežádoucí úsilí o rozšiřování gramotností – ekonomické, environmentální?

Učitel občanské výchovy není zajisté ekonom, stejně tak učitel přírodopisu není ekolog, je tedy dle uvedené citace na místě, že absolventi základních škol a všeobecných či oborových škol středních odcházejí do života s povědomím ekonomickým, environmentálním i dalšími „povědomími“ velmi chatrnými nebo žádnými?

A druhý okruh myšlení nasměrovaný citací – ekologie jako politikum. I kdyby deset tisíc těch „správných“ ekologů (ale možná – že jak sami soudí – je jich jen pět, nebo dokonce jsou jen tři) stavělo kolem vědecké ekologie slonovinovou věž, nezabrání tomu, aby se ekologie nestávala, právě spolu s ekonomikou, nejvýznamnějším politikem dění světového i zcela konkrétního každodenního, osobního každého z nás. Ostatně prologem podzimní sametové revoluce roku 1989 byly jarní teplické „ekologické“ demonstrace proti neúnosnému znečištění ovzduší v podkrušnohorské pánvi – tedy také, dalo by se říci, vlastně zrod všeobecného ekologického povědomí. A přerod nehodného žáka Margaret Thatcherové v protiekologického Jánošíka také o něčem svědčí. A jestliže je ekologie věda, která se zabývá vztahem organismů k jejich prostředí, proč by z ní měl být vyřazen organismus Homo sapiens sapiens? Přece druh Homo sapiens sapiens je organismus stojící na samém vrcholu potravní pyramidy, organizující se ve státy, v jejichž čele stojí poddruh Homo sapiens politikus (internet). A tak mě napadá, nejsou snad dvě ekologie, jedna vědecká a druhá politická, charakteristickou vlastností poddruhu Homo sapiens politikus?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie

O autorovi

Leopold Kukačka

 

Doporučujeme

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2

Jiří Beneš, Ladislav Machala  |  1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty

O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty uzamčeno

Pavel Surynek  |  1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy

Potíže s hrochy uzamčeno

Pavel Hošek  |  1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné