Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Biologie ve výběru Stanislava Mihulky

 |  5. 9. 2013
 |  Vesmír 92, 471, 2013/9

BRYOLOGIE

Mechy se zazelenaly po 400 letech v ledovci

Lidé mají obvykle za to, že po ústupu ledovce začíná život skoro úplně od začátku. Pod ledem by nemělo přežít nic, co by stálo za řeč. Podle všeho to ale zapomněli říct mechorostům.

Tým neohrožených badatelů, který vedla Catherine La Fargeová z Univerzity v Albertě, lstivě využil nynějšího oteplování a v kanadské Arktidě získal vzorky dávné rostlinné hmoty tam, kde nedávno ustoupil ledovec. Vědci je datovali do doby těsně před Malou dobu ledovou, tedy do období před 400 až 615 lety.

Ze 24 odebraných vzorků se jim uchytilo 11, náležejících ke 4 různým druhům mechů. La Fargeová a spol. zároveň při experimentu prověřili totipotenci mechů, tedy takřka zázračnou schopnost regenerovat z jediné tělní buňky. Jak se zdá, zamrznutí do ledovce na celá staletí mechům nijak zvlášť nevadí.

PNAS 110, 9839–9844, 2013.

PALEONTOLOGIE

Nové analýzy víří Ötziho tajemství

Kdo by neznal Ötziho, nejslavnější mumii z ledovce. Nešťastník, který našel smrt v Ötztalských Alpách asi před 3300 lety, se stal natolik prozkoumanou mrtvolou, že by mu to záviděly oběti nejsledovanějších zločinů dnešní doby. Víme, jak vypadal, co používal, známe jeho DNA a teď analyzovali i jeho proteiny.

Početný výzkumný tým s odborníky z Evropské akademie v Bolzanu (EURAC), ze Sárské univerzity, Univerzity v Kielu a dalších institucí odebral dva vzorky mozkové tkáně Ötziho a pomocí pokročilých metod proteomiky v nich odhalili celkem 502 proteinů. Z nich je 41 v mozku běžně hojných, 9 je výhradně mozkových. Také nalezli 10 proteinů souvisejících se srážením krve a nápadné množství proteinů odpovědí na stres a zranění. Vše dohromady vrací do hry hypotézu, že Ötzi měl pořádné zranění na hlavě.

Cellular and Molecular Life Sciences, červen 2013.

MIKROBIOLOGIE

Pseudomonády se na oběžné dráze chovají jinak

Ať chceme nebo ne, bakterie s námi poletí do vesmíru. Jde o to, jak se budou na vesmírných výpravách chovat.

Cynthia Collinsová z amerického Rensselaerova polytechnického institutu a její spolupracovníci na to šli jednoduše a poslali do vesmíru kultury pseudomonád (P. aeruginosa). Během misí raketoplánu Atlantis STS-132 a STS-135 strávily pár dní na oběžné dráze.

Vyšlo najevo, že pseudomonády v beztížném stavu vytvářejí biofilmy se zvláštní, doposud neznámou strukturou. Jsou tlustší, obsahují víc biomasy a také více buněk. Živiny na to nemají vliv. Vesmír bakterie ovlivňuje a při letech do vesmíru s tím musíme počítat.

PLoS ONE 8: e62437. (2013).

MEDICÍNA

S upravenými viry proti slepotě

Jak se dostat do každé buňky oka a zařídit v nich, aby slepí opět prozřeli? Takový zázrak by mohli přinést kovaní specialisté na pronikání do buněk – geneticky vylepšené viry.

S novou léčbou řady dědičných a také degenerativních očních chorob přichází David Schaffer z Kalifornské univerzity v Berkeley a jeho kolegové. Řízenou laboratorní evolucí vyrobili vylepšený virus AAV (adeno-associated virus), který na rozdíl od svých předchůdců dokáže pronikat třeba do očí, kde pak buňkám předá cenný genetický náklad s receptem na obnovení zraku.

Nová procedura je rychlá, uživatelsky příjemná a lékaři díky ní dovedou dostat potřebné geny i do jinak obtížně dostupných buněk sítnice.

Science Translational Medicine 5, 189ra76, 2013.

ENTOMOLOGIE

Šílení mravenci děsí jih Spojených států

Není to tak dávno, co se USA i jiné subtropické země třásly před záplavou žihadel původně jihoamerických mravenců Solenopsis invicta, přezdívaných RIFA (Red Imported Fire Ants).

Teď ale tito mravenci a spolu s nimi i mnohé další místní druhy na jihu Spojených států čelí nové děsivé invazi mravenců Nylanderia fulva z pomezí Argentiny a Brazílie. Vzhledem k nápadně hemživým pohybům se jim říká šílení mravenci. A v tomhle případě je to zvlášť trefné.

V USA byli šílení mravenci poprvé objeveni v roce 2002 v Houstonu a dnes je již Ed LeBrun z Texaské univerzity v Austinu a jeho spolupracovníci považují za mnohem zásadnější hrozbu ekosystémům, než kdy byli mravenci RIFA. Kam šílení mravenci přijdou, tam dramaticky přečíslí všechny ostatní mravence včetně RIFA. Místní obyvatele dovádějí nevyhubitelní mravenci k šílenství zálibou v likvidaci elektrických přístrojů.

Biological Invasions online 21. 4. 2013.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Stanislav Mihulka

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D., (*1973) je šéfredaktorem popularizačního webu Osel.cz. Vystudovaný biolog, kterému učarovala popularizace vědy, taje astrofyziky a magie výchovy tří nespoutaných potomků. Ve službách Slezské univerzity v Opavě popularizuje vědu.
Mihulka Stanislav

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...