Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Vykradači květů

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 378, 2013/7

Čmeláci jsou asi jedním z mála obecně sympatických hmyzů, snad je to způsobeno jejich „huňatým kožíškem“ a pracovitým bručivým letem. Bezesporu patří k nezastupitelným dělníkům přírody, kteří se starají o plodný život bezpočtu rostlin a dostávají za to od nich odměnu v podobě nektaru. Někteří však přišli na to, že mohou pracovat i trochu jinak – vzít si odměnu a opylování se vyhnout. Postup je jednoduchý. Druhy, jejichž jazýček nedosáhne k nektaru, prokousnou nebo prorazí květ z boku a nektar vysají, aniž by se obtěžovaly opylováním. Toto chování není pro entomology nic nového a má i své pojmenování – kleptolektie, pirátský sběr. Podobně se chovají i jiní blanokřídlí, například včela drvodělka (Xylocopa).

Zdá se však, že věc je složitější. David Goulson spolu s kolegy z Univerzity v Sussexu sledovali na alpínských lukách vykrádání květů kokrhele menšího (Rhinanthus minor)  a všimli si, že na některých lokalitách bývá květ vyrabován zpravidla z levé strany, zatímco na jiných zprava. Pojali podezření, že čmeláci se loupežnému umění učí jeden od druhého.

Na 13 alpínských lukách sledovali v letech 2009 až 2011 celkem 168 jedinců čmeláka širokolebého (Bombus wurflenii) a čmeláka hájového (Bombus lucorum), každého při návštěvě 20 květů, a pak tyto jedince odchytili, aby již neměli příležitost dostat se do sledovaného vzorku. Tyto druhy mají krátký jazýček a jsou k loupeživému chování předurčeni. Když se jeden druh dostával k nektaru zleva, druhý si počínal stejně. Nabízí se tedy domněnka, že jde o učení, což je chování doposud známé jen u obratlovců. V průběhu sezony bylo toto chování čím dál častější, ale následující rok začínalo od nuly a nedalo se předpovědět, zda budou čmeláci prokusovat levou, či pravou stranu květů (doi: 10.1007/s00265-013-1539-0).

Za předpokladu, že by přezimující jedinci v následujícím roce preferovali stejnou stranu a „odkoukali“ to od nich nově vylíhlí čmeláci, dalo by se mluvit o jednoduché „kultuře“, o jakýchsi „čmeláčích memech“ – ale to už jsou jen dohady.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...