Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Kolik budeme v budoucnu potřebovat vody?

 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 398, 2013/7

Očekávaná klimatická změna je významným impulsem pro změny v chování a činnosti lidské společnosti v mnoha oblastech konání, od vědy přes politiku až po chování jednotlivců. V oblasti vodního hospodářství se zkoumá, jak se změní hydrologické charakteristiky (teploty a srážky) a jaké budou mít různé scénáře změny klimatu vliv na dostupnost vodních zdrojů. Jen málokoho v České republice však zajímá, kolik vody budeme potřebovat v budoucnu. Přitom téměř všechny dosavadní studie dopadů změny klimatu na jednotlivé sektory národního hospodářství uvádějí, že voda bude významným limitujícím faktorem.

Proč je zájem o budoucí potřebu vody tak malý? Jednou z příčin je skutečnost, že do r. 2010 musela Česká republika naplnit požadavky příslušných směrnic Evropské unie, a to zejména Směrnice 91/271/EHS o čištění komunálních odpadních vod. Většina pozornosti a úsilí v oblasti vodního hospodářství se tak zaměřila do sektoru čistírenství. Druhou je fakt, že po roce 1989 došlo k poklesu celkových odběrů vody z hodnoty cca 3,5 miliardy m3 ročně na současné necelé 2 miliardy m3 (viz obr. 1).

Současnost je tak některými vodohospodáři nazývána obdobím „vodního blahobytu“, protože kapacita infrastruktury vodních zdrojů (vodní nádrže, čerpací stanice, vodojemy, úpravny vod atd.) výrazně převyšuje dnešní potřeby. Tato infrastruktura však byla budována většinou v uplynulém století, a tak se pomalu ale jistě dostává do závěrečné fáze své technické životnosti. Při nynějších potřebách a ekonomických možnostech může nastat situace, kdy nutnost vynaložení nemalých finančních prostředků, kterou si obnova této technické infrastruktury vyžádá, povede k redukci současných nadbytečných kapacit.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie

O autorovi

Libor Ansorge

Ing. Libor Ansorge (*1973) vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor vodní hospodářství. Ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i., se zabývá problematikou potřeb vody a jejich prognózou. Předtím působil na Ministerstvu zemědělství v odboru vodohospodářské politiky jako vedoucí oddělení koncepcí a plánování.

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné