Kolik budeme v budoucnu potřebovat vody?

Očekávaná klimatická změna je významným impulsem pro změny v chování a činnosti lidské společnosti v mnoha oblastech konání, od vědy přes politiku až po chování jednotlivců. V oblasti vodního hospodářství se zkoumá, jak se změní hydrologické charakteristiky (teploty a srážky) a jaké budou mít různé scénáře změny klimatu vliv na dostupnost vodních zdrojů. Jen málokoho v České republice však zajímá, kolik vody budeme potřebovat v budoucnu. Přitom téměř všechny dosavadní studie dopadů změny klimatu na jednotlivé sektory národního hospodářství uvádějí, že voda bude významným limitujícím faktorem.

Proč je zájem o budoucí potřebu vody tak malý? Jednou z příčin je skutečnost, že do r. 2010 musela Česká republika naplnit požadavky příslušných směrnic Evropské unie, a to zejména Směrnice 91/271/EHS o čištění komunálních odpadních vod. Většina pozornosti a úsilí v oblasti vodního hospodářství se tak zaměřila do sektoru čistírenství. Druhou je fakt, že po roce 1989 došlo k poklesu celkových odběrů vody z hodnoty cca 3,5 miliardy m³ ročně na současné necelé 2 miliardy m³ (viz obr. 1).

Současnost je tak některými vodohospodáři nazývána obdobím „vodního blahobytu“, protože kapacita infrastruktury vodních zdrojů (vodní nádrže, čerpací stanice, vodojemy, úpravny vod atd.) výrazně převyšuje dnešní potřeby. Tato infrastruktura však byla budována většinou v uplynulém století, a tak se pomalu ale jistě dostává do závěrečné fáze své technické životnosti. Při nynějších potřebách a ekonomických možnostech může nastat situace, kdy nutnost vynaložení nemalých finančních prostředků, kterou si obnova této technické infrastruktury vyžádá, povede k redukci současných nadbytečných kapacit.