Aktuální číslo:

2021/11

Téma měsíce:

Velká data

Co Gregor Mendel nevěděl?

Epigenetický kód jako rychlá odpověď na změny prostředí
 |  11. 7. 2013
 |  Vesmír 92, 442, 2013/7

Jakou část naší bytosti určují geny a jakou prostředí? Co rozhoduje o tom, jak vypadáme, jak se chováme, jak jsme odolní vůči nemocem? Genetici říkají, že za většinu našich vlastností mohou geny, zatímco psychologové tvrdí, že rozhodující vliv má prostředí. Kde je pravda?

Ať je to tak či onak, je jasné, že cesta od genů k fenotypu je dlouhá a zatím jen částečně pochopená. Na této cestě se nacházejí i epigenetické změny v DNA – úpravy v DNA, které sice nemění pořadí nukleotidů, ale ovlivňují expresi genů. Tyto změny jsou často dědičné. Zabývá se jimi obor nazývaný epigenetika a genom obsahující epigenetické změny se označuje jako epigenom.

Epigenetická informace představuje informaci ležící „nad“ genetickou informací, jak napovídá předpona „epi“. Je to nejčastěji chemická značka na DNA, obvykle metylace cytosinu. Různé chemické značky se mohou vázat ale i na proteiny (histony), s nimiž DNA interaguje v rámci takzvaného chromatinu. Všechny epigenetické změny DNA i proteinů výrazně ovlivňují expresi genů. Metylaci zajišťují enzymy metylázy, demetylaci mají na starosti demetylázy. Porucha v metylaci se může u člověka projevit jako řada onemocnění, např. Angelmanův syndrom nebo Prader-Williho syndrom, epigenetika hraje roli i v nádorovém bujení.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Eduard Kejnovský

Doc. RNDr. Eduard Kejnovský, CSc., (*1966) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. V Biofyzikálním ústavu AV ČR v Brně se zabývá studiem evoluce pohlavních chromozomů a dynamikou genomů. Na PřF Masarykovy univerzity přednáší evoluční genomiku. Je autorem knih Horská rozjímání – eseje o hledání smyslu života (Cesta 2013, viz Vesmír 92, 585, 2013/10), Tajemství genů – od vzniku života po genom člověka (Academia 2015), Kouzlo krajiny a moudrost slova (Cesta 2016) a Ve větru – o krajině, lásce a tichu (Cesta 2017). V roce 2019 byl zvolen za člena Učené společnosti ČR.
Kejnovský Eduard

Doporučujeme

Xenoboti se začali rozmnožovat, poradila jim umělá inteligence

Xenoboti se začali rozmnožovat, poradila jim umělá inteligence audio

Jaroslav Petr  |  4. 12. 2021
Vědci z Vermontské, Tuftsovy a Harvardovy univerzity objevili novou formu biologické reprodukce a vytvořili sebereplikující se živé roboty. Tyto...
(Ne)chemické toulky chemickým prostorem

(Ne)chemické toulky chemickým prostorem uzamčeno

Ivan Čmelo, Daniel Svozil  |  1. 11. 2021
Zkusme si představit všechny chemické látky, které by bylo možno připravit, od vodíku až po makromolekuly včetně nukleových kyselin a bílkovin....
Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Skleníkové peklo na Venuši a šance na život

Julie Nováková, Martin Ferus  |  1. 11. 2021
Byla Venuše už od svého zrození horkým peklem? Co když ještě donedávna překypovala životem a z modrého, Zemi podobného drahokamu ji ve žhnoucí pec...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné