Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

K původu násilí

Soupeřit, nebo spolupracovat?
 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 329, 2013/6

Český rozhlas, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír uspořádaly 17. dubna veřejnou besedu s názvem Násilí – první a poslední možnost.

Hosty byli arabista a politolog Mgr. Jan Čuřík (J&T Banka), etolog RNDr. Marek Špinka, CSc. (Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.) a fyziolog prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. (Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.). Moderovala Jana Olivová (Český rozhlas – tvůrčí skupina popularizace vědy a techniky). Následují neautorizované poznámky z první třetiny diskuse.

Bylo by skvělé znát odpověď alespoň na jednu z otázek: Kde má původ násilí a proč lidé řeší konflikty násilím? Má člověk regulační mechanismy proti násilí? V úvodu požádala Jana Olivová hosty o „definici“ násilí z pohledu jejich oboru.

František Vyskočil: Násilí můžeme charakterizovat jako jakékoli poškozující vlivy. Poškozující vliv může být náhodný, nebo může být způsoben „ne-lidskými“ příčinami, pak jde o násilí v obecném smyslu. Zvláštní formou násilí je agrese – vědomě a záměrně směřované násilí, které má za cíl omezit něčí svobodu, poškodit jinou osobu… Marek Špinka: Jedním ze způsobů pro vymezení násilí je krajní podoba soupeření mezi jedinci či skupinami…

Jan Čuřík: Nechci se v debatě o násilí z obecně sociálního pohledu vracet k Hannah Arendtové, k její teorii banality zla,1) ale vracím se k myšlence, kterou v posledních deseti patnácti letech potvrzuje sociální antropologie na příkladech ze subsaharské Afriky, částečně z Blízkého východu – násilí jako sociální fenomén má jasný geografický podtext. V jistých regionech světa – a myslím si, že výborným příkladem může být Čad, Súdán, současná Sýrie – je násilí mnohem více zapuštěno do společnosti, je tam latentně mnohem více přítomno, lidé s ním mají pravidelnou zkušenost od narození. Do určité míry jsou období nenásilí něčím nepřirozeným…

Jana Olivová: Kde jsou kořeny násilí?

František Vyskočil: Všechno nezáleží jenom na genech. Lidé jsou vybaveni schopností reagovat na své okolí podobně, jako je tomu v živočišné říši – jde o zdroje, o jejich získání nebo udržení, o zdroje ekonomické, sexuální – a dochází k zápolení. Říkáme tomu vnitrodruhová agrese a podle údajů Světové zdravotnické organizace je toto násilí jedním z nejdůležitějších problémů pro zdraví populace a patří mezi hlavní příčiny úmrtí ve střední generaci. Archeologie ukazuje, že to není nic nového…

První studii kriminality provedl Ital Lombroso,2) který tvrdil, že 25 % kriminálníků jsou zločinci vrození a zbytek spáchá zločin v afektu nebo využije příležitosti. Bohužel tato teorie našla uplatnění na počátku dvacátého století a v jeho první polovině především tím, že docházelo k nuceným sterilizacím ve Spojených státech a v nacistickém Německu, a ještě to platily pojišťovny…

Jana Olivová: Dá se najít nějaký styčný bod pro násilí v lidské společnosti a v živočišné říši?3)

Marek Špinka: Člověk se nedá dost dobře postavit proti všem ostatním druhům, ale lze se podívat na to, čím je člověk specifický a co má společného s ostatními druhy. V řadě situací dochází k soupeření o určité zdroje. Vedle násilí a soupeření však existují velmi silné podněty k tomu, aby zvířata, jedinci i skupiny spolupracovali.

Systém násilí a sociálního uspořádání má u jednotlivých druhů tendenci vyvinout se do víceméně stabilního stavu, z nějž se nejde příliš snadno vychýlit. Jestliže jsou například všichni násilní, bude na to slušný jen doplácet a nemůže z takového systému sám vykročit. Když bude spolupracujících většina, budou trestat násilníka…

František Vyskočil: Před několika lety mě zaujal přírodovědný snímek o tuleni kuželozubém (Halichoerus grypus). Žijí v koloniích, kde samci ochraňují své stádo, dochází k bojům mezi samci, samice jsou často znásilňovány sousedními samci. Někdy se sebere jeden pár a odpluje na sousední malý ostrůvek, kde založí svůj rod – i zvířata mohou agresivitu řešit třeba migrací. […]

Jan Čuřík: V oblasti Jihu je násilí společensky lépe etablováno. Má rozměry, kterým u nás nerozumíme. Když se podíváme na koncentrační tábory v nacistickém Německu nebo v bývalé Jugoslávii, myslím si, že je namístě položit si otázku, zda jejich podoba nějak nesouvisí s tím, jak je organizována průmyslová výroba v dané zemi. Vzorný otec rodiny docházel do koncentračního tábora do zaměstnání v nějakém časovém úseku – to je v zásadě model fordovské ekonomiky vytvořený v USA na přelomu 20. a 30. let minulého století. Měl své trvání a byly podle něj organizovány jak státy na Západě, tak i státy socialistického tábora. Tento model intenzivní ekonomické produkce se paradoxně mohl promítnout i v takových zařízeních, jako jsou vězení a koncentrační tábory. V zemích jiných společenských vztahů a odlišného uspořádání tento model neexistuje. To, co lze v současné době pozorovat v Sýrii, je role násilí jako sociálního společenského vehiklu, je to profese jako jakákoli jiná, která v určitém okamžiku dává velkému množství mladých mužů směr a nějakou logickou možnost fungovat.

Jana Olivová: Násilí v Sýrii předcházely vlny protestů a demonstrací i v jiných arabských zemích, od roku 2010 hovoříme o arabském jaru… Dá se říci, že násilí je v tomto smyslu „nakažlivé“?

Jan Čuřík: Myslím si, že ne. Každý má kontrolní mechanismy na mnoha úrovních…

Celý záznam je na www.leonardo.rozhlas.cz

Poznámky

1) Hannah Arendt, Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla, Mladá fronta, Praha 1995, 428 stran.

2) Cesare Lombroso, L‘uomo delinquente, 1876.

3) Jan Zrzavý, Genocida a lidská přirozenost, Vesmír 81, 29, 2002/1; Jan Zrzavý, Proč se lidé zabíjejí. Homicida a genocida. Evoluční okno do lidské duše, Triton, Praha 2004, 136 stran.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné