Latina versus řečtina
| 3. 5. 2013 | Vesmír 92, 254, 2013/5
Ad Vesmír 92, 191, 2013/4
Nechci zde posuzovat vědeckou náplň jistě zajímavého článku, pouze chci vyjádřit povzdech nad mizícím povědomím o klasických jazycích, tak důležitých pro vědecké názvosloví.
Jedna krátká polověta v úvodu článku („tři latinské předpony, jedna vědecká disciplina“) obsahuje tři jazykové nesrovnalosti. Ani jedna z uvedených předpon není totiž latinská. Začněme od předpony dendro-, která je odvozena z řeckého τό δενδςον = strom, následuje geo-, odvozené z řeckého γεω- (z řeckého γαια = země), a konečně morfo-, odvozené z řeckého μορφή = tvar, podoba, podstata. Tři řecké předpony jsou pak doplněny základem odborného termínu, kterým je opět řecké slovo ὁ λογος = slovo, věda.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [197,56 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
O autorovi
Lubor Mojdl
Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...