Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Bělochoroš slzící

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 191, 2013/4

Houba, která pláče, rozhodně není v našich lesích běžná. Když jsme jednu takovou objevili v areálu Teplického skalního města a začali ji fotografovat, netrvalo dlouho a další zájemci se brzy přidali. Houbou, která vzbudila tolik pozornosti, byla dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých (Fomitopsidaceae) – bělochoroš slzící.

Celkem běžné je slzení neboli gutace (gutta = kapka) u rostlin, které se tímto způsobem zbavují přebytečné vody a v ní rozpuštěných minerálů. V gutační vodě jsou však také rozpuštěny některé organické látky, např. cukry nebo aminokyseliny či pro rostlinu jedovaté látky. Výdej vody rostlinou je regulován hydrostatickým tlakem v cévách vodivých pletiv pomocí mikroskopických otvorů na listech zvaných hydatody, které jsou umístěny většinou na okrajích listů. Je to jeden ze způsobů hospodaření rostlin s vodou. Rostliny gutují nejčastěji v noci a nad ránem, když teplota poklesne a vzduch je téměř nasycený vodními parami. Na tom, že se můžeme po ránu brouzdat bosí ranní rosou, se podílí asi z jedné třetiny právě gutace.

Neslzí však jen rostliny. Gutace je známá také u některých mikromycet – např. plísní, a také u makromycet, např. u troudnatce pásovaného (Fomitopsis pinicola). Zcela bez konkurence však „pláče“ bělochoroš slzící (Postia guttulata). Slzí tak silně, že mu tato vlastnost dala i druhové jméno. Gutace u hub nebyla dosud příliš studována, ale má zřejmě podobný význam jako u rostlin.

Bělochoroš slzící roste poměrně vzácně na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji smrků. Tvoří polokruhovité kloboukaté plodnice o šířce 50–180 mm, které jsou buď přisedlé, nebo jen krátkým třeněm přirostlé ke dřevu. Na povrchu jsou lysé, v mládí bílé, později žlutavé, za sucha okrové. „Slzy“ se objevují na spodní části plodnice a nejvíce jich bývá v místech na okraji klobouku, tj. v místech přírůstku nových buněk. Ve většině případů jsou čiré a jen někdy jsou zbarveny do růžova. Póry jsou bílé, ve stáří krémové až okrové. Dužnina je tuhá a hořká. Moc bychom si nepochutnali.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné