Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Bělochoroš slzící

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 191, 2013/4

Houba, která pláče, rozhodně není v našich lesích běžná. Když jsme jednu takovou objevili v areálu Teplického skalního města a začali ji fotografovat, netrvalo dlouho a další zájemci se brzy přidali. Houbou, která vzbudila tolik pozornosti, byla dřevokazná houba z čeledi troudnatcovitých (Fomitopsidaceae) – bělochoroš slzící.

Celkem běžné je slzení neboli gutace (gutta = kapka) u rostlin, které se tímto způsobem zbavují přebytečné vody a v ní rozpuštěných minerálů. V gutační vodě jsou však také rozpuštěny některé organické látky, např. cukry nebo aminokyseliny či pro rostlinu jedovaté látky. Výdej vody rostlinou je regulován hydrostatickým tlakem v cévách vodivých pletiv pomocí mikroskopických otvorů na listech zvaných hydatody, které jsou umístěny většinou na okrajích listů. Je to jeden ze způsobů hospodaření rostlin s vodou. Rostliny gutují nejčastěji v noci a nad ránem, když teplota poklesne a vzduch je téměř nasycený vodními parami. Na tom, že se můžeme po ránu brouzdat bosí ranní rosou, se podílí asi z jedné třetiny právě gutace.

Neslzí však jen rostliny. Gutace je známá také u některých mikromycet – např. plísní, a také u makromycet, např. u troudnatce pásovaného (Fomitopsis pinicola). Zcela bez konkurence však „pláče“ bělochoroš slzící (Postia guttulata). Slzí tak silně, že mu tato vlastnost dala i druhové jméno. Gutace u hub nebyla dosud příliš studována, ale má zřejmě podobný význam jako u rostlin.

Bělochoroš slzící roste poměrně vzácně na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji smrků. Tvoří polokruhovité kloboukaté plodnice o šířce 50–180 mm, které jsou buď přisedlé, nebo jen krátkým třeněm přirostlé ke dřevu. Na povrchu jsou lysé, v mládí bílé, později žlutavé, za sucha okrové. „Slzy“ se objevují na spodní části plodnice a nejvíce jich bývá v místech na okraji klobouku, tj. v místech přírůstku nových buněk. Ve většině případů jsou čiré a jen někdy jsou zbarveny do růžova. Póry jsou bílé, ve stáří krémové až okrové. Dužnina je tuhá a hořká. Moc bychom si nepochutnali.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mykologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jiří Patočka

Václav Burle

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné