Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Když se vážky červenají

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 255, 2013/5

Vážky patří mezi řády hmyzu s výrazným pohlavním dimorfismem. Zatímco samice jsou často nenápadně zbarvené, samci za horkých letních dnů předvádějí vzdušnou akrobacii oděni do těch nejpestřejších úborů, srovnatelných s leckterými klenoty z ptačí říše. Jakožto obávaní vzdušní predátoři jsou vážky vybaveny výtečným zrakem. Není tedy divu, že právě vizuální komunikace hraje zásadní roli také při hledání partnera a obhajobě teritorií. Přes značnou popularitu vážek se však o mechanismech vzniku jejich zbarvení zatím mnoho neví.

V nedávné publikaci se skupina japonských vědců zaměřila na změnu zbarvení u tří druhů, patřících do rodů CrocothemisSympetrum (oba známe taktéž z našeho území). Samice a mladí samci těchto vážek se vyznačují žlutavým zbarvením. Jak ale samci dosahují pohlavní zralosti, barví se jejich tělíčka sytě červeně. Autoři izolovali pigmenty z pokožky samic a samců před a po dosažení pohlavní zralosti. Ukázalo se, že se jedná o xanthommatiny, o nichž je známo, že mění barvu podle toho, zda se vyskytují v oxidované, či redukované formě. Jednoduchým experimentem s extrahovanými xanthommatiny se skutečně podařilo ukázat, že červený pigment z dospělého samce přidáním oxidačního činidla zežloutne, zatímco žlutý pigment samic a mladých samců přidáním redukčního činidla zčervená (přičemž obě reakce jsou vratné). Aby nezůstalo jen u zkumavek, byl experiment s obdobnými výsledky zopakován přímo na vážkách. Injekcí odpovídajícího činidla pod kutikulu zadečku bylo během několika hodin docíleno očekávané změny zbarvení.

Barvoměna spojená s dosažením dospělosti byla doposud vysvětlována syntézou či degradací pigmentů, změnou jejich lokalizace či hromaděním barviv z potravy. Popisovaná studie do tohoto repertoáru přidává nový a poměrně jednoduchý mechanismus: změnu redoxního stavu pigmentů, které jsou již v pokožce přítomny. Zatím však není jasné, čím jsou xanthommatiny v těle vážek redukovány. Autoři soudí, že dospělí samci nejspíše produkují vlastní reduktanty, případně proteiny, které se váží na pigment a stabilizují jej v redukované formě. Objasnění regulace celého procesu se snad v dohledné době dočkáme. Redoxní barvoměna by se ostatně nemusela omezovat jen na vážky.

PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1207114109

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné