Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Když se vážky červenají

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 255, 2013/5

Vážky patří mezi řády hmyzu s výrazným pohlavním dimorfismem. Zatímco samice jsou často nenápadně zbarvené, samci za horkých letních dnů předvádějí vzdušnou akrobacii oděni do těch nejpestřejších úborů, srovnatelných s leckterými klenoty z ptačí říše. Jakožto obávaní vzdušní predátoři jsou vážky vybaveny výtečným zrakem. Není tedy divu, že právě vizuální komunikace hraje zásadní roli také při hledání partnera a obhajobě teritorií. Přes značnou popularitu vážek se však o mechanismech vzniku jejich zbarvení zatím mnoho neví.

V nedávné publikaci se skupina japonských vědců zaměřila na změnu zbarvení u tří druhů, patřících do rodů CrocothemisSympetrum (oba známe taktéž z našeho území). Samice a mladí samci těchto vážek se vyznačují žlutavým zbarvením. Jak ale samci dosahují pohlavní zralosti, barví se jejich tělíčka sytě červeně. Autoři izolovali pigmenty z pokožky samic a samců před a po dosažení pohlavní zralosti. Ukázalo se, že se jedná o xanthommatiny, o nichž je známo, že mění barvu podle toho, zda se vyskytují v oxidované, či redukované formě. Jednoduchým experimentem s extrahovanými xanthommatiny se skutečně podařilo ukázat, že červený pigment z dospělého samce přidáním oxidačního činidla zežloutne, zatímco žlutý pigment samic a mladých samců přidáním redukčního činidla zčervená (přičemž obě reakce jsou vratné). Aby nezůstalo jen u zkumavek, byl experiment s obdobnými výsledky zopakován přímo na vážkách. Injekcí odpovídajícího činidla pod kutikulu zadečku bylo během několika hodin docíleno očekávané změny zbarvení.

Barvoměna spojená s dosažením dospělosti byla doposud vysvětlována syntézou či degradací pigmentů, změnou jejich lokalizace či hromaděním barviv z potravy. Popisovaná studie do tohoto repertoáru přidává nový a poměrně jednoduchý mechanismus: změnu redoxního stavu pigmentů, které jsou již v pokožce přítomny. Zatím však není jasné, čím jsou xanthommatiny v těle vážek redukovány. Autoři soudí, že dospělí samci nejspíše produkují vlastní reduktanty, případně proteiny, které se váží na pigment a stabilizují jej v redukované formě. Objasnění regulace celého procesu se snad v dohledné době dočkáme. Redoxní barvoměna by se ostatně nemusela omezovat jen na vážky.

PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1207114109

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné