Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Když se vážky červenají

 |  3. 5. 2013
 |  Vesmír 92, 255, 2013/5

Vážky patří mezi řády hmyzu s výrazným pohlavním dimorfismem. Zatímco samice jsou často nenápadně zbarvené, samci za horkých letních dnů předvádějí vzdušnou akrobacii oděni do těch nejpestřejších úborů, srovnatelných s leckterými klenoty z ptačí říše. Jakožto obávaní vzdušní predátoři jsou vážky vybaveny výtečným zrakem. Není tedy divu, že právě vizuální komunikace hraje zásadní roli také při hledání partnera a obhajobě teritorií. Přes značnou popularitu vážek se však o mechanismech vzniku jejich zbarvení zatím mnoho neví.

V nedávné publikaci se skupina japonských vědců zaměřila na změnu zbarvení u tří druhů, patřících do rodů CrocothemisSympetrum (oba známe taktéž z našeho území). Samice a mladí samci těchto vážek se vyznačují žlutavým zbarvením. Jak ale samci dosahují pohlavní zralosti, barví se jejich tělíčka sytě červeně. Autoři izolovali pigmenty z pokožky samic a samců před a po dosažení pohlavní zralosti. Ukázalo se, že se jedná o xanthommatiny, o nichž je známo, že mění barvu podle toho, zda se vyskytují v oxidované, či redukované formě. Jednoduchým experimentem s extrahovanými xanthommatiny se skutečně podařilo ukázat, že červený pigment z dospělého samce přidáním oxidačního činidla zežloutne, zatímco žlutý pigment samic a mladých samců přidáním redukčního činidla zčervená (přičemž obě reakce jsou vratné). Aby nezůstalo jen u zkumavek, byl experiment s obdobnými výsledky zopakován přímo na vážkách. Injekcí odpovídajícího činidla pod kutikulu zadečku bylo během několika hodin docíleno očekávané změny zbarvení.

Barvoměna spojená s dosažením dospělosti byla doposud vysvětlována syntézou či degradací pigmentů, změnou jejich lokalizace či hromaděním barviv z potravy. Popisovaná studie do tohoto repertoáru přidává nový a poměrně jednoduchý mechanismus: změnu redoxního stavu pigmentů, které jsou již v pokožce přítomny. Zatím však není jasné, čím jsou xanthommatiny v těle vážek redukovány. Autoři soudí, že dospělí samci nejspíše produkují vlastní reduktanty, případně proteiny, které se váží na pigment a stabilizují jej v redukované formě. Objasnění regulace celého procesu se snad v dohledné době dočkáme. Redoxní barvoměna by se ostatně nemusela omezovat jen na vážky.

PNAS, DOI: 10.1073/pnas.1207114109

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Martin Minařík

Mgr. Martin Minařík (*1987) vystudoval zoologii obratlovců na PřF UK v Praze. Jako doktorand na katedře zoologie se v současné době věnuje studiu evoluce a morfogeneze hlavových struktur obratlovců, ve volném čase pak především herpetologii.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné