Transplantace obezity?

Velmi dynamické a komplexní složení společenstev mikroorganismů v našich střevech, kde kromě bakterií vegetují také archea,¹⁾ viry a nejrůznější prvoci, závisí na mnoha faktorech, jako jsou věk, složení potravy, stav imunitního systému a fyziologické vyladění organismu.

A naopak – mikrobiální společenstvo, kterého je v nás asi kilogram, ovlivňuje svého hostitele, jde o velmi úzký vztah symbiózy sensu stricto (tedy mutualismus²⁾). Rozplétání změti nejrůznějších vztahů a jejich proměnných v temnotách našich útrob je úkol nadmíru nesnadný. Světlo na ně zatím více méně spoře vrhá použití dnes dostupných molekulárních metod metagenomiky,³⁾ imunologie a fyziologie.

Prostředí střevní mikroflóry je důležitým faktorem přispívajícím k účinnosti látkové a energetické přeměny v lidském těle. Studie, které prezentuje švédský vědec Frederik Bäckhed, ukazují, že obézní jedinci (testy prováděl na laboratorních myších) mají velmi odlišnou střevní mikroflóru než ostatní s váhou v normě. A vedle toho myši úplně zbavené veškerých mikrobů nikdy nepropadly obezitě, i přes vyšší přísun potravy. Když se těmto myším, zcela bakterií prostým, implantují bakterie, dojde k relativnímu zvýšení jejich tělesného tuku. Přispívá tedy střevní mikroflóra ke vzniku obezity? A bude možné díky mikrobiální manipulaci v lidském střevě působit terapeuticky nebo i preventivně proti vzniku obezity?

Podezření, že obezita může být podmíněna nějakým infekčním agens, vznikla již v osmdesátých letech 20. století, kdy se to poprvé prokázalo u ptačího viru v Indii. Ten u kuřat způsoboval symptomy typické i pro obézní lidi – kromě zvýšené hladiny cholesterolu a triglyceridů, která byla naopak nižší. Další výzkum ukázal, že obézní lidé mají často protilátky proti tomuto nebo jemu příbuzným virům (např. adenovirus Ad-36) a u nich je také snížená hladina cholesterolu.⁴⁾