Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Je chemická ochrana dřeva vždy jeho ochranou?

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 220, 2013/4

Dřevo bylo a stále ještě je široce využívaným materiálem díky řadě předností. Patří mezi ně například nízká hustota a relativně vysoká pevnost, dobré tepelně-izolační vlastnosti, lehká opracovatelnost a snadná spojitelnost dílů. Dřevo má však také řadu nedostatků – relativně nízkou odolnost vůči působení biologických škůdců (dřevokazných hub a hmyzu) a snadnou zápalnost a hořlavost.

Vhodnou ochranou dřeva je možné prodloužit jeho životnost. Podstatou této ochrany je především správný způsob instalace dřeva, který jej zabezpečí proti napadení dřevokaznými houbami. Jako doplňující opatření se pak také provádí ošetření dřeva biocidními (ochrana proti hmyzu) přípravky a v některých případech (např. u krovů) také nátěry na ochranu proti ohni.

Snaha o ochranu dřeva má dlouhou tradici. Prvními prostředky používanými k jeho chemické ochraně byly látky snadno dostupné. Ve starém Egyptě a Římě to byly především oleje, pryskyřice a rostlinný dehet, dále roztoky chloridu sodného neboli kuchyňské soli, a to např. v podobě mořské vody. Vysoce koncentrované roztoky chloridu sodného jsou totiž účinnou ochranou dřeva proti dřevokazným houbám a také se údajně užívaly jako retardéry hoření.

První zmínky o ochraně dřeva pomocí roztoku chloridu sodného pocházejí z 1. století před naším letopočtem. V 15. století našeho letopočtu se tento způsob uplatnil např. při stavbě Mariánského kostela v Königsbergu (dnešním Kaliningradě) a podle literárních pramenů se používal až do 19. století. Chlorid sodný však nebyl dostupný všude, a tak se hledaly i další vhodné látky. Od středověku se používaly roztoky chloridu rtuťnatého (tzv. sublimátu) a oxidu arsenitého. Rubovou stranu svých deskových obrazů jimi ošetřoval například i Leonardo da Vinci (1452–1519).

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorech

Alena Michalcová

Irena Kučerová

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné