Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Je chemická ochrana dřeva vždy jeho ochranou?

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 220, 2013/4

Dřevo bylo a stále ještě je široce využívaným materiálem díky řadě předností. Patří mezi ně například nízká hustota a relativně vysoká pevnost, dobré tepelně-izolační vlastnosti, lehká opracovatelnost a snadná spojitelnost dílů. Dřevo má však také řadu nedostatků – relativně nízkou odolnost vůči působení biologických škůdců (dřevokazných hub a hmyzu) a snadnou zápalnost a hořlavost.

Vhodnou ochranou dřeva je možné prodloužit jeho životnost. Podstatou této ochrany je především správný způsob instalace dřeva, který jej zabezpečí proti napadení dřevokaznými houbami. Jako doplňující opatření se pak také provádí ošetření dřeva biocidními (ochrana proti hmyzu) přípravky a v některých případech (např. u krovů) také nátěry na ochranu proti ohni.

Snaha o ochranu dřeva má dlouhou tradici. Prvními prostředky používanými k jeho chemické ochraně byly látky snadno dostupné. Ve starém Egyptě a Římě to byly především oleje, pryskyřice a rostlinný dehet, dále roztoky chloridu sodného neboli kuchyňské soli, a to např. v podobě mořské vody. Vysoce koncentrované roztoky chloridu sodného jsou totiž účinnou ochranou dřeva proti dřevokazným houbám a také se údajně užívaly jako retardéry hoření.

První zmínky o ochraně dřeva pomocí roztoku chloridu sodného pocházejí z 1. století před naším letopočtem. V 15. století našeho letopočtu se tento způsob uplatnil např. při stavbě Mariánského kostela v Königsbergu (dnešním Kaliningradě) a podle literárních pramenů se používal až do 19. století. Chlorid sodný však nebyl dostupný všude, a tak se hledaly i další vhodné látky. Od středověku se používaly roztoky chloridu rtuťnatého (tzv. sublimátu) a oxidu arsenitého. Rubovou stranu svých deskových obrazů jimi ošetřoval například i Leonardo da Vinci (1452–1519).

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorech

Alena Michalcová

Irena Kučerová

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné