Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Genomická studie poodhaluje původ a demografickou historii evropských Romů

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 193, 2013/4

Romové, často označovaní exonymem Cikáni, tvoří mozaiku jazyků a životních stylů napříč Evropou, sdílejí však společný historicko-kulturní odkaz. Výzkum rané historie romského etnika komplikuje fakt, že o jejich původu a příčinách jejich exodu z původní vlasti neexistují písemné záznamy. Dosavadní lingvistické a genetické studie nicméně kladly jejich původ na indický subkontinent. Výzkumy, které se zabývají genetickou strukturou evropské populace s využitím genomických dat, Romy dosud nezahrnovaly, přestože jsou s přibližně 11 miliony příslušníků nejpočetnější evropskou etnickou menšinou, co do velikosti srovnatelnou například s Portugalci, Belgičany nebo Řeky.

Tým genetiků porovnal genomy 150 příslušníků romského etnika z 13 evropských států s genomy vybraných lidských populací z Evropy, Asie i severní Afriky s cílem popsat jejich genetickou strukturu a populační historii. Výsledky studie ukazují na společný původ evropských Romů z jediné zakladatelské populace, která žila v severozápadní Indii před asi 1500 lety. Z dnešních Indů jsou evropským Romům geneticky nejbližší obyvatelé Rádžasthánu a Kašmíru, mluvící indoevropskými jazyky. Po několik set let kočovali Romové oblastmi středního východu a Kavkazu. Ačkoli měla tato etapa významný vliv na jejich kulturu, soudě podle genů nebyly sňatky s místními obyvateli příliš časté. Evropští Romové nejsou blízce příbuzní etnikům, která v této oblasti Asie žijí dnes.

Do Evropy Romové pronikli přes Balkánský poloostrov před asi 900 lety, odkud pak ve vlnách osídlovali další části evropského kontinentu. Vysoká míra homozygozity v romské populaci svědčí o její dlouhodobé genetické izolaci. Zdá se, že stejně jako v dobách, kdy putovali přes západoasijské stepi, byli i po většinu své historie na evropském kontinentu Romové endogamní společností, kde se sňatky uzavíraly především mezi členy vlastní komunity. Rovněž příbuzenské sňatky byly zřejmě v minulosti běžné. Vztah mezi Romy a místními se v různých částech Evropy lišil a v průběhu času doznával různých změn. V populacích Balkánského poloostrova a střední Evropy (včetně Maďarska a Slovenska) identifikovala studie řadu jedinců rovnoměrně sdílejících evropskou i romskou genetickou komponentu. Změny společenských norem uvnitř romské komunity a zvyšující se tolerance smíšených manželství se tak již stačily projevit na genetickém profilu evropského obyvatelstva.

Curr. Biol. 22, 2342–2349, 2012

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné