Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Genomická studie poodhaluje původ a demografickou historii evropských Romů

 |  4. 4. 2013
 |  Vesmír 92, 193, 2013/4

Romové, často označovaní exonymem Cikáni, tvoří mozaiku jazyků a životních stylů napříč Evropou, sdílejí však společný historicko-kulturní odkaz. Výzkum rané historie romského etnika komplikuje fakt, že o jejich původu a příčinách jejich exodu z původní vlasti neexistují písemné záznamy. Dosavadní lingvistické a genetické studie nicméně kladly jejich původ na indický subkontinent. Výzkumy, které se zabývají genetickou strukturou evropské populace s využitím genomických dat, Romy dosud nezahrnovaly, přestože jsou s přibližně 11 miliony příslušníků nejpočetnější evropskou etnickou menšinou, co do velikosti srovnatelnou například s Portugalci, Belgičany nebo Řeky.

Tým genetiků porovnal genomy 150 příslušníků romského etnika z 13 evropských států s genomy vybraných lidských populací z Evropy, Asie i severní Afriky s cílem popsat jejich genetickou strukturu a populační historii. Výsledky studie ukazují na společný původ evropských Romů z jediné zakladatelské populace, která žila v severozápadní Indii před asi 1500 lety. Z dnešních Indů jsou evropským Romům geneticky nejbližší obyvatelé Rádžasthánu a Kašmíru, mluvící indoevropskými jazyky. Po několik set let kočovali Romové oblastmi středního východu a Kavkazu. Ačkoli měla tato etapa významný vliv na jejich kulturu, soudě podle genů nebyly sňatky s místními obyvateli příliš časté. Evropští Romové nejsou blízce příbuzní etnikům, která v této oblasti Asie žijí dnes.

Do Evropy Romové pronikli přes Balkánský poloostrov před asi 900 lety, odkud pak ve vlnách osídlovali další části evropského kontinentu. Vysoká míra homozygozity v romské populaci svědčí o její dlouhodobé genetické izolaci. Zdá se, že stejně jako v dobách, kdy putovali přes západoasijské stepi, byli i po většinu své historie na evropském kontinentu Romové endogamní společností, kde se sňatky uzavíraly především mezi členy vlastní komunity. Rovněž příbuzenské sňatky byly zřejmě v minulosti běžné. Vztah mezi Romy a místními se v různých částech Evropy lišil a v průběhu času doznával různých změn. V populacích Balkánského poloostrova a střední Evropy (včetně Maďarska a Slovenska) identifikovala studie řadu jedinců rovnoměrně sdílejících evropskou i romskou genetickou komponentu. Změny společenských norem uvnitř romské komunity a zvyšující se tolerance smíšených manželství se tak již stačily projevit na genetickém profilu evropského obyvatelstva.

Curr. Biol. 22, 2342–2349, 2012

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Demografie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavel Duda

RNDr. Pavel Duda, Ph.D., (*1986) vystudoval ekologii živočichů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,. Zabývá se evolucí a fylogenezí člověka.
Duda Pavel

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné