Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Na délce záleží

Receptory, které mění náš pohled na svět
 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 133, 2013/3

Je svět místo plné zajímavých výzev a zážitků, nebo je to místo plné nebezpečí, zkoušek a stresu? Různí lidé vám dají na tuto otázku různou odpověď. Proč někteří z nás vybuchnou při první nejapné poznámce a jiní zachovávají ve stejné situaci chladnou hlavu? Jistě, každý jsme jiná osobnost, ale co to vlastně znamená?

Slovníková definice vysvětluje osobnost jako „souhrn duševních, emočních, sociálních a fyzických znaků jedince“. Osobnost je částečně naší adaptací na prostředí a určuje naše charakteristické způsoby chování a prožívání. Psychologové obvykle rozdělují osobnost na temperament, který má silný biologický základ, a na charakter, který se dotváří v interakci s prostředím. Temperament ovlivňuje dynamiku jedince, a to především v citové oblasti, vyjadřuje, jakým způsobem jedinec provádí určitou činnost, a hlavně jak ji prožívá. Existence odlišných temperamentů poprvé popsal Hippokrates a přisoudil jim biologický charakter. Domníval se, že poměr čtyř tělesných tekutin určuje naše reakce na okolí. Jednalo se o krev (sanguis), žluč (cholé), černou žluč (melan cholé) a sliz (phlegma).

Základní rysy temperamentu byly pozorovány dokonce už v období před narozením. Tluče-li srdce plodu rychle, je to znak zvýšené pravděpodobnosti emoční citlivosti v dospělosti. Jerome Kagan, psycholog na Harvardově univerzitě, vedl tým badatelů, který zkoumal sebevědomí a ostýchavost u dětí, a zjistil, že dokáže identifikovat mimořádně ostýchavé jedince už ve čtyřech měsících věku. Rovněž úspěšně předpověděl, jak moc ostýchaví nebo sebevědomí budou tito lidé o čtrnáct let později. Výchova měla velký vliv, ale vrozená osobnost hrála stejně velkou roli. U ostýchavých adolescentů byla větší pravděpodobnost, že budou mít rychlejší metabolismus, aktivnější pravou čelní stranu předního mozku, větší náchylnost k alergiím a bledou tvář (tedy nedostatek pigmentu). Zde se svým způsobem potvrdila zkušenost chovatelů, kteří zjistili, že chceme-li vyšlechtit linii lišek, která by byla ochočenější a méně plachá, je dobré vybírat k chovu nejtmavší mláďata.

Rychlý metabolismus byl již dříve spojen s aktivním noradrenalinovým systémem v amygdale. Amygdala je párová mozková struktura obratlovců umístěná ve střední části spánkového laloku. Jestliže je u laboratorních zvířat poškozena, stávají se krotkými a neprojevují známky úzkosti ani strachu. Noradrenalin patří mezi monoaminy, působí nejen jako přenašeč nervových vzruchů (neurotransmiter), ale též jako hormon, který připravuje organismus na útok nebo útěk, mění průměr cév, tlak krve a řídí štěpení cukrů a tuků. Dalšími monoaminovými přenašeči nervových vzruchů v centrální nervové soustavě jsou adrenalin (epinefrin), noradrenalin (norepinefrin), dopamin, tryptamin a serotonin. A tak se pozornost vědců při zjišťování biologických základů osobnosti přesunula také k nim.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Martina Raudenská

Mgr. Martina Raudenská, Ph.D., (*1980) studovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V doktorské práci se zabývala mutační analýzou kandidátních genů pro syndrom prodlouženého QT intervalu, což je jeden z modelů srdečních arytmií, které bývají jednou z příčin náhlé srdeční smrti. V Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty MU a v Laboratoři metalomiky a nanotechnologií se nyní zabývá zejména výzkumem molekulárních mechanismů u nádorového onemocnění prostaty.
Raudenská Martina

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné