Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jsou to opravdu vodíkové vazby, které stabilizují DNA?

 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 140, 2013/3

Proč drží dvě vlákna DNA při sobě? Vodíkové vazby, jimž se tato role připisuje, jsou v tomto procesu mnohem méně významné, než bychom si byli schopni přiznat. Jak to však obvykle bývá, celá věc je komplikovanější.

Posledním impulsem k sepsání tohoto článku byla krátká zmínka o důležitosti vodíkových vazeb v nukleových kyselinách v článku Petra Svobody (Vesmír 91, 668, 2012/11). Není to poprvé, co je – nejen dle našeho soudu – úloha vodíkových vazeb v nukleových kyselinách zkreslována. Titulní otázka tedy zní: Jsou vodíkové vazby tím, co drží dvě komplementární vlákna DNA při sobě? Odpověď téměř s jistotou zní – nikoliv. Pro část vědecké společnosti je toto tvrzení stále poněkud troufalé, ale existuje pro ně hned několik argumentů. Vše ale hezky popořádku.

O vodíkových vazbách píší už Watson a Crick ve své nejslavnější práci, v níž poprvé popsali strukturu DNA.[1] Zhruba o deset let později J. D. Watson ve své knize Molekulární biologie genu [2] sice již zmiňuje vliv patrových (angl. stacking) interakcí (odstavec Vodíkové vazby a patrové interakce), ale nepřisuzuje jim žádnou významnou roli při stabilizaci DNA. Jak známo, pro nukleové kyseliny příroda vymyslela mocný rozpoznávací mechanismus – komplementaritu nukleobází. To znamená, že v DNA se adenin (A) vždy váže s thyminem (T) a guanin (G) s cytosinem (C) a interakci nukleobází zprostředkovávají právě vodíkové vazby. Jsou to ale vodíkové vazby, co drží vlákna při sobě?

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Michal Kolář

RNDr. Michal H. Kolář, Ph.D., (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul do Ústavu Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Göttingenu. Od roku 2018 se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje studentům a velkým biomolekulám. Rád cestuje vlakem a nejí rajčata.
Kolář Michal

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...