Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Jsou to opravdu vodíkové vazby, které stabilizují DNA?

 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 140, 2013/3

Proč drží dvě vlákna DNA při sobě? Vodíkové vazby, jimž se tato role připisuje, jsou v tomto procesu mnohem méně významné, než bychom si byli schopni přiznat. Jak to však obvykle bývá, celá věc je komplikovanější.

Posledním impulsem k sepsání tohoto článku byla krátká zmínka o důležitosti vodíkových vazeb v nukleových kyselinách v článku Petra Svobody (Vesmír 91, 668, 2012/11). Není to poprvé, co je – nejen dle našeho soudu – úloha vodíkových vazeb v nukleových kyselinách zkreslována. Titulní otázka tedy zní: Jsou vodíkové vazby tím, co drží dvě komplementární vlákna DNA při sobě? Odpověď téměř s jistotou zní – nikoliv. Pro část vědecké společnosti je toto tvrzení stále poněkud troufalé, ale existuje pro ně hned několik argumentů. Vše ale hezky popořádku.

O vodíkových vazbách píší už Watson a Crick ve své nejslavnější práci, v níž poprvé popsali strukturu DNA.[1] Zhruba o deset let později J. D. Watson ve své knize Molekulární biologie genu [2] sice již zmiňuje vliv patrových (angl. stacking) interakcí (odstavec Vodíkové vazby a patrové interakce), ale nepřisuzuje jim žádnou významnou roli při stabilizaci DNA. Jak známo, pro nukleové kyseliny příroda vymyslela mocný rozpoznávací mechanismus – komplementaritu nukleobází. To znamená, že v DNA se adenin (A) vždy váže s thyminem (T) a guanin (G) s cytosinem (C) a interakci nukleobází zprostředkovávají právě vodíkové vazby. Jsou to ale vodíkové vazby, co drží vlákna při sobě?

Nyní vidíte 18 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Chemie

O autorovi

Michal Kolář

Michal H. Kolář (*1985) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a doktorát obhájil u Pavla Hobzy na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Za podpory Nadace Alexandera von Humboldta působil ve Výzkumném centru Jülich v Německu, odkud se přesunul na Ústav Maxe Plancka pro biofyzikální chemii v Gotinkách. Pomocí počítačových simulací se zblízka dívá na molekuly a snaží se odpovídat na otázky molekulárních biologů a medicinálních chemiků.
Kolář Michal

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné