Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Autofagie, inzulin a jiné následky vnímání chuti buňkami mimo dutinu ústní

 |  7. 3. 2013
 |  Vesmír 92, 128, 2013/3

Autofagie je řízený proces štěpení a trávení částí buněčné cytoplazmy nebo celých organel. Podílí se na buněčném metabolismu, obraně těla před neurodegenerativními a zhoubnými onemocněními a může sloužit i jako jedna z cest, jak dosáhnout programované buněčné smrti (viz též Vesmír 88, 608, 2009/10; 89, 585, 2010/10; Vesmír 90, 41, 2011/1; 91, 384, 2012/7).

Jedním z klíčových regulátorů autofagie je kináza mTOR (zkratka enzymu je odvozena z anglického názvu mammalian target of rapamycin, který odkazuje na její senzitivitu k rapamycinu dnes hojně užívanému v klinické i experimentální medicíně) a její substráty mTORC1 a mTORC2. Kináza mTOR se podílí na regulaci stárnutí, obnovy kmenových buněk, buněčné diferenciaci, atp. – je proto již dlouho v hledáčku výzkumu cíleného na prodloužení a zlepšení kvality života.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné