Aktuální číslo:

2021/1

Téma měsíce:

Roboti

Ochrana přírody jako vědecký problém

 |  7. 2. 2013
 |  Vesmír 92, 113, 2013/2

Každý dobře rozumí tomu, jak se má chránit příroda. Jenže každý jinak.

Někteří dobře vědí, že přírodě je třeba nechat volnou ruku a nikdy do přirozených dějů nezasahovat, jiní zase vědí, že příroda se už bez lidské intervence neobejde a je třeba systematicky hubit její škůdce. Jedni vědí, že přirozené ekosystémy mají samoregulační schopnosti, jiní vědí, že žádné ekosystémy (natož přirozené) neexistují. Mediální spory, jako je ten o Šumavu, pramení z velké části z toho, že všichni přesně vědí, jak to je – jenže málokdo ví, že ochrana přírody je ve skutečnosti komplexní vědecká disciplína (nebo dokonce interdisciplinární obor), která má dnes za sebou několik desítek let zkoumání, diskusí, hledání a nacházení slepých uliček, ale naštěstí i docela rozumných cest, jak co nejméně zničit ne-lidský svět kolem nás. A málokdo ví, jak moc se koncepce ochrany přírody (ve světě i u nás) změnila za posledních pár desítek let.

Co přesně se stalo? Nejdůležitější událostí asi bylo, když si v druhé polovině minulého století ekologové uvědomili, jak důležité jsou v přírodě disturbance – řada typů prostředí je udržována občasnými vnějšími zásahy, které přímo likvidují populace druhů, jež by jinak v daném prostředí převládly a definitivně jej změnily. Typickým příkladem jsou louky, které by bez kosení zarostly křovím a nakonec lesem. Tohle se ví už pár desítek let; v poslední době k tomu u nás ještě skupina entomologů vedená Martinem Konvičkou přidala poznatek, že není disturbance jako disturbance, takže třeba velkoplošné a synchronní kosení luk je sice možná dobré pro luční rostliny, ale už ne pro populace hmyzu, které v určitých životních stadiích potřebují dospělé (neposečené) rostliny. Lepší je tedy mozaikovitá a časově rozrůzněná seč. Platí to obecně: každé společenstvo potřebuje jiný typ disturbancí, přičemž některé nastanou samy od sebe (požáry, predátoři, nejrůznější „škůdci“), jiné musí zprostředkovat člověk.

S tím souvisí zřejmě nejdůležitější změna chápání ochrany přírody, k níž došlo na konci minulého tisíciletí. Ukázalo se, že přinejmenším v naší krajině je člověk nedílnou součástí dynamiky přírody a nejvíc ohrožená je dnes ta část přírody, kde člověk po celá tisíciletí tradičně hospodařil. Místa, jako jsou extenzivně obhospodařované louky, stepi, slaniska, písčiny, pastviny a pravidelně vyšlapávaná místa, v naší krajině mizí a s nimi se ztrácí spousta druhů na ně vázaných. Ochrana přírody už tedy nemůže spočívat v ochraně prapůvodních, na člověku nezávislých typů prostředí, ale spíše v harmonizaci vztahu člověka a krajiny a v udržování těch typů prostředí, které ustupují, ať už proto, že je člověk a jím nově vytvořená prostředí vytlačují, nebo proto, že z krajiny naopak mizí člověk. To už vůbec není triviální věc a nejde to bez hlubokého vhledu do toho, co se v přírodě děje a jaké zásahy člověka mají smysl (viz box Co se běžně neříká a většinou se neví).

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

David Storch

Prof. David Storch, Ph.D., vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a |Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Storch David

Doporučujeme

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Jeden trhák, co zaplatí náklady

Eva Bobůrková  |  4. 1. 2021
Po vysoké škole aspirantura, pak vojenská služba, návrat do ústavu na jaře 1987. Ale pak přišla turbulentní devadesátá léta. „V roce 1992 jsem se...
Autonomní zabijáci

Autonomní zabijáci

David Černý  |  4. 1. 2021
O životě a smrti na bitevním poli stále ještě rozhoduje člověk, i když samotné provedení smrtícího útoku se čím dál více svěřuje dronům a moderním...
Kriminalizace amatérské entomologie

Kriminalizace amatérské entomologie

Sběr a výzkum hmyzu má v České republice pevné kořeny a dlouholetou tradici. V současné době však zažívá těžké časy. Kromě odlivu zájmu mladých...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné