Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Zemětřesení a zvířata

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 688, 2013/12

V roce 2004 vydal japonský geofyzik a kulturní antropolog Motoji Ikeya z Ósacké univerzity skoro třísetstránkovou monografii Earthquakes and Animals o chování zvířat a rostlin před zemětřesením.

Hlavním motivem jeho psaní je nalézt nějaký systém předběžného varování, protože – jak sám uvádí – „při zemětřesení v Kóbe v roce 1995 zahynulo 6400 lidí, ve chvíli kdy jsem žil s pocitem bezmoci jenom 40 km od epicentra. Jako každý jiný jsem poslouchal příběhy lidí zasypaných pod troskami, kteří prosili své blízké, aby utekli dřív, než plameny z požárů pohltí i je.“

Na tuto knihu jsem vzpomínal při nedávném zážitku, kdy jsem byl v údolí Berounky asi 20 hodin před nástupem povodně svědkem hromadného útěku hlemýžďů a páskovek směrem od vody. Někteří hlemýždi dělali nemožné – slizem spojili tři stébla trávy a snažili se vylézt co nejvýš. Teprve konfrontací s osobním zážitkem jsem si jasně uvědomil, že předběžná reakce zvířat na pohromu není přírodovědným folklorem, ale skutečností. V případě zemětřesení může jít pro mnoho lidí v chudých krajích o jediné varování, které dostanou.

Zatímco silnou stránkou Ikeyovy knihy je soubor přírodovědných pozorování a jejich mytický odraz ve východních kulturách, tak tou nejkontroverznější záležitostí je vysvětlení fenoménu, který Ikeya přičítá elektromagnetickým vlnám, jež vznikají při stlačování a uvolňování hornin, zejména takových, jako jsou žuly, tedy bohaté na křemen a podléhající piezoelektrickému působení. V tomto přehledu se nepokouším o vysvětlení, proč zvířata reagují na zemětřesení hodiny a někdy i dny předem, ale co dělají, aby cestovatel ve středním Japonsku nebo český chalupář v záplavovém území uměl sám od sebe odhadnout, že se něco děje.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné