Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Neetická popularizace vědeckých výsledků

 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 658, 2013/12

Bohužel se až příliš často setkáváme s tím, že někteří vědci a vědkyně lehkomyslně ohlašují v denním tisku své objevy léků proti rakovině, léčebných postupů založených na kmenových buňkách ap., aniž by nejprve účinnost takových léků a terapeutických postupů důkladně prověřili náročnými standardními klinickými pokusy a poté výsledky řádně publikovali v odborném tisku.

Jako nadějné léky jsou veřejnosti často prezentovány látky, které se takto jeví pouze v preklinických testech („ve zkumavce“, popř. na některých zvířecích modelech) a teprve mají být klinicky testovány ve standardních klinických testech (jež mají, jak známo, tři postupné fáze trvající celkem několik let). Takoví badatelé nezaslouženě sklízejí krátkodobý obdiv laiků (a často i vědců z jiných oborů, kteří do věci nevidí). Nikdo se už za pár let neptá, jak ten slibný lék vlastně nakonec dopadl – novináři se raději věnují zase nějakému jinému „převratnému objevu“.

Je samozřejmě v pořádku, když se v médiích mluví i o pokrocích na úrovni základního výzkumu, ale je třeba vždy velmi jasně říci, jak velice daleko je odtud k případnému skutečnému léku. Málo se ví, že z látek, které se jeví jako nadějné v té prvotní laboratorní fázi, se opravdovými léky stane jen asi jedna tisícina a že celkové náklady důkladného klinického testování těch opravdu nadějných látek se pohybují ve stovkách milionů dolarů (přičemž většina těchto peněz „přijde nazmar“, neboť obvykle ani opravdu velmi nadějné látky nakonec jako lék schváleny nejsou…).

Myslím, že jakékoli „nafukování“ vědeckých výsledků, obcházení standardních postupů vědeckého ověřování nových výsledků a vzbuzování falešných nadějí u pacientů je velice neetické. Všichni bychom si měli vzít příklad z našeho zdaleka nejúspěšnějšího biomedicínského badatele prof. Antonína Holého. Ten o lécích, k jejichž vývoji zásadním způsobem přispěl (ve spolupráci s belgickou virologickou laboratoří E. De Clercqa a americkou farmaceutickou firmou Gilead), začal na veřejnosti mluvit vždy teprve po definitivním schválení americkým úřadem pro kontrolu léčiv FDA, tedy poté, kdy již bylo na tisících pacientů ověřeno, že nepochybně fungují.

Je třeba poznamenat, že A. Holý byl v medicinální chemii skutečně nejvyšší světová třída – v roce, kdy FDA schválila k používání dvě jeho virostatika, schválila celkově jen 17 nových léků…

/publikováno na: www.ceskapozice.cz/domov/veda-vzdelavani/o-lecich-na-rakovinu-neetickem-nafukovani-vedeckych-vysledku/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...