Vymřeli prasloni rodu Palaeoloxodon až před 3000 lety?

Kdybychom se vrátili do evropského a asijského středního a pozdního pleistocénu, mohli bychom narazit na dva základní typy chobotnatců: chladnomilnější huňaté mamuty, spásající tzv. mamutí step, a praslony rodu Palaeoloxodon, preferující spíše teplejší oblasti s lesními biotopy. Jejich vymírání bylo podle všeho výrazně ovlivněno klimatickými změnami s jejich následným dopadem (např. rozdrobení a hlavně zvlhčení mamutí stepi), k čemuž se přidal ještě vliv člověka. Kombinace pomalejší reprodukce takových zvířat, zvyšující se technologická a logistická výbava lidí a čím dál narušenější metapopulační struktura přeživších chobotnatců vykonaly své.

Doposud se myslelo, že „paleoloxodonti“ vymřeli před nějakými 10 000 lety v Číně (ve zbytku Eurasie mnohem dříve), ovšem nyní se uvažuje, že mohly v severní Číně přežívat ještě před 3000 lety. Tato možnost stojí na datacích několika holocenních sloních zubů, jejich morfologii a také bronzových nádobách se vzorem slonů. Tito sloni mají dva prstíky na chobotu, což je typické pro africké slony, nikoliv jeden prstík, charakteristický pro slona indického. My sice nevíme, jak to s „prstíky“ měli paleoloxodonti, ale autoři studie předpokládají, že s ohledem k bližší příbuznosti k africkým slonům také dva. Je jisté, že pro další zpřesnění budou klíčové (radiouhlíkové) datace taxonomicky správně určeného materiálu.

Quaternary International 281, 84–88, 2012