Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

„Vlast líbezná“: rozporný půvab národní mytologie Karla Plicky

 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 650, 2013/11

Pokud máme v krátkých dějinách československé kultury (1918–1992) hledat mýtotvornou reprezentaci země a jejího národa Čechů a Slováků, pak je třeba připomenout fotografický opus Karla Plicky.

Snad každá rodina dosud má v knihovně opakovaně vydávaná Plickova fotografická alba Prahy nebo Československa (se zlatým versálkovým písmem vyraženým na plátěném hřbetu knihy). Plickovy snímky postupně utvářely fotografickou topografii země a přikrášlenou vizuální identitu krajiny a jejích obyvatel od dvacátých let do konce let osmdesátých. Plicka protínal historické ideologie a každá z nich jeho poetické snímky ke své reprezentaci využila. Předválečné vydání Plickových fotografií Slovenska komentoval krajinský prezident na Slovensku Josef Országh – představitel masarykovské státní správy na Slovensku, po roce 1948 Plickovy slovenské fotografie slovem doprovodil komunistický poslanec Laco Novomeský a silně levicový a prosovětský básník Ján Poničan (ten Plicku viděl jako „bohatýra, který osvobozuje zakletou krásu země, krásu přírody a jejích lidí“).

V době protektorátu vyšla v roce 1944 Plickova první pragensie (srv. Prag im Lichtbild, Volk und Reich Verlag Prag – rovněž se zlatými kapitálkami na plátěném hřbetu) a autorovi patetického úvodu Antonu Zanklovi tato „fotografická apotheosa Prahy“ sloužila k prezentaci čtvrtého největšího města Říše (po Berlínu, Vídni a Hamburku). Plickovy fotografie byly napříč časem nazývány „velkolepým eposem“, „poetickou fotodokumentací krajiny“, fotografickým „Pantheonem Čechů a Slováků“. František Kožík v roce 1979 k Plickovu souboru „Vlast líbezná“ napsal, že fotograf svými obrazy „psal věštbu mohutnou jako árie Smetanovy“.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Lada Hubatová Vacková

Lada Hubatová-Vacková, Ph.D., (*1969) je historička umění. Přednáší na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Zabývá se dějinami umění a designu 19. a 20. století. V současnosti pracuje na výzkumném projektu nazvaném „Aspekt a abstrakce: souvislosti obrazové reprezentace v přírodních vědách a dekorativním umění v letech 1850–1914“ (GA ČR 2506/07/gr).

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...