Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

„Vlast líbezná“: rozporný půvab národní mytologie Karla Plicky

 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 650, 2013/11

Pokud máme v krátkých dějinách československé kultury (1918–1992) hledat mýtotvornou reprezentaci země a jejího národa Čechů a Slováků, pak je třeba připomenout fotografický opus Karla Plicky.

Snad každá rodina dosud má v knihovně opakovaně vydávaná Plickova fotografická alba Prahy nebo Československa (se zlatým versálkovým písmem vyraženým na plátěném hřbetu knihy). Plickovy snímky postupně utvářely fotografickou topografii země a přikrášlenou vizuální identitu krajiny a jejích obyvatel od dvacátých let do konce let osmdesátých. Plicka protínal historické ideologie a každá z nich jeho poetické snímky ke své reprezentaci využila. Předválečné vydání Plickových fotografií Slovenska komentoval krajinský prezident na Slovensku Josef Országh – představitel masarykovské státní správy na Slovensku, po roce 1948 Plickovy slovenské fotografie slovem doprovodil komunistický poslanec Laco Novomeský a silně levicový a prosovětský básník Ján Poničan (ten Plicku viděl jako „bohatýra, který osvobozuje zakletou krásu země, krásu přírody a jejích lidí“).

V době protektorátu vyšla v roce 1944 Plickova první pragensie (srv. Prag im Lichtbild, Volk und Reich Verlag Prag – rovněž se zlatými kapitálkami na plátěném hřbetu) a autorovi patetického úvodu Antonu Zanklovi tato „fotografická apotheosa Prahy“ sloužila k prezentaci čtvrtého největšího města Říše (po Berlínu, Vídni a Hamburku). Plickovy fotografie byly napříč časem nazývány „velkolepým eposem“, „poetickou fotodokumentací krajiny“, fotografickým „Pantheonem Čechů a Slováků“. František Kožík v roce 1979 k Plickovu souboru „Vlast líbezná“ napsal, že fotograf svými obrazy „psal věštbu mohutnou jako árie Smetanovy“.

Nyní vidíte 31 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Lada Hubatová Vacková

Lada Hubatová-Vacková, Ph.D., (*1969) je historička umění. Přednáší na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Zabývá se dějinami umění a designu 19. a 20. století. V současnosti pracuje na výzkumném projektu nazvaném „Aspekt a abstrakce: souvislosti obrazové reprezentace v přírodních vědách a dekorativním umění v letech 1850–1914“ (GA ČR 2506/07/gr).

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné