O původu válek

Lidské chování a psychika byly v průběhu evoluce formovány potřebou se skupinového násilí dopouštět, stejně jako skupinovému násilí čelit. Mnozí evoluční antropologové se domnívají, že naše sklony k válčení mají hluboké kořeny, sahající až ke společným předkům lidí a lidoopů.

Naši nejbližší příbuzní, šimpanzi, někdy systematicky napadají a zabíjejí členy sousedních komunit, což v některých případech vede až k jejich vyhlazení. Války šimpanzů jsou sice vedeny méně sofistikovanými prostředky, ale stejně jako v těch lidských v nich jde hlavně o zábor cizího území a zotročení žen či samic.

Naši předkové po dlouhou dobu žili jako kočovní lovci-sběrači. Dnešní lovci-sběrači žijí podobným způsobem života a čelí podobnému souboru selekčních tlaků. Proto představují cenný referenční model. Na otázku, jak významnou roli hraje válčení v jejich společnostech, ovšem neexistuje jednoznačná odpověď, už kvůli velkým rozdílům mezi nimi (třeba jihoameričtí Janomamové mezi sebou válčí běžně, zatímco afričtí !Kungové jsou pozoruhodně bezkonfliktní). Někteří antropologové, například Jared Diamond nebo Stephen Pinker, tak rádi poukazují na stinné stránky života lovců- -sběračů, zatímco jiní, např. Frank Marlowe, zdůrazňují jejich mírumilovnou povahu.