Mff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlýMff2025KvantovéPřednáškyOřízlý

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Hormonální zombie

Skrytá tvář endokrinního disruptoru
 |  31. 10. 2013
 |  Vesmír 92, 636, 2013/11

Ve dne chřadne, v noci nabírá na síle. Řeč není o některém z dnes tak populárních filmových či románových upírů, ale o syntetickém hormonu, který je s to napáchat v životním prostředí i v lidském organismu velkou neplechu.

Dopované hovězí

Trenbolon acetát je zlatý důl pro jeho výrobce i pro americké chovatele skotu. Každoročně napíchají farmáři v USA tento syntetický hormon 20 milionům býků. Dobytek pak lépe využívá krmivo k růstu a vytváří si více svalové hmoty. Farmáři si tak ročně přijdou navíc na miliardu dolarů. Trenbolon acetát se v těle býka mění na trenbolon a ve svalových buňkách působí na místech určených pro vlastní hormony zvířete, například pro testosteron produkovaný ve varlatech. Trenbolon sehrává roli šperháku otevírajícího zámek k růstu svalu místo „klíčů“ – tedy hormonů, jež si vyrábí samo zvíře.

Hormon nezůstává v těle zvířete, ale proměněný na celou řadu dalších molekul je vylučován s močí i výkaly a dostává se do životního prostředí. Mohl by tam napáchat velké škody, protože patří k látkám souhrnně označovaným jako endokrinní disruptory. To znamená, že je „členem klubu“ látek schopných narušit hormonální rovnováhu v organismu živočichů i člověka. Účinky trenbolonu jsou v tomto ohledu razantní. Pokud se ryby vyvíjejí ve vodě obsahující řádově desítky nanogramů1) trenbolonu na litr, odskáčou si to poruchami ve vývoji pohlavních žláz a narušenou plodností.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...