Nespavostí k reprodukčnímu úspěchu

Přestože spánkem trávíme značnou část života, jeho význam stále není zcela objasněn. Kromě regenerační funkce může spánek živočichům pomáhat šetřit energii v obdobích, kdy ji není třeba vynakládat. Podle této hypotézy se živočichové zároveň dokážou bez spánku dočasně obejít, když je pro ně výhodné zůstat bdělými. Zvýšená bdělost tak může vést dokonce až k vyšší reprodukční úspěšnosti.

Nová studie německých a australských vědců odhalila, že aljašští samci jespáka skvrnitého (Calidris melanotos), kteří téměř nespí po několik dnů, se páří s více samicemi a mají více potomků než ptáci, kteří spí pravidelně. Toto zjištění zpochybňuje obecně zažitou představu, že nedostatek spánku vede k poklesu výkonnosti, a dokazuje, že za určitých okolností může mít spánkový deficit adaptivní funkci.

S použitím radiotelemetrie, speciálních dataloggerů, barevného značení ptáků a analýzy DNA autoři studovali mozkovou aktivitu a epigamní chování samců a samic jespáků hnízdících v podmínkách arktického polárního dne. Aktivita ptáků je během tohoto období zvýšená díky délce denního světla a také díky vrcholícímu období páření. Samci se po spáření o své potomstvo dále nezajímají a věnují veškerou energii soupeření o samice a obraně teritoria. Proto ti, kteří vytrvají nejdéle ze všech (bdělost až více než 95 % času během 19 dnů), jsou také reprodukčně nejúspěšnější. Spát nakonec musí všichni, nicméně intenzita krátkého spánku nejaktivnějších samců byla podstatně vyšší než intenzita spánku ptáků méně aktivních, a tedy častěji spících. Ptáci tak alespoň částečně kompenzovali spánkový deficit.

Mohlo by se zdát, že jespáci, kteří investují maximum energie v jednom roce, budou méně úspěšní po návratu ze zimovišť v roce následujícím. Autoři však zjistili, že nejbdělejší, a tedy nejúspěšnější samci se nejen s větší pravděpodobností vraceli na hnízdiště, ale byli následně znovu úspěšnější v soupeření o samice. Je ale možné, že ani existence strategie samců spících déle nemusí být v dlouhodobém měřítku neúspěšná. Výsledky studie však tuto otázku nedovedou zodpovědět, a zdá se tedy, že pozorovaný jev je důsledkem silného pohlavního výběru.

Science 337, 1654–1658, 2012