Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Nespavostí k reprodukčnímu úspěchu

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 10, 2013/1

Přestože spánkem trávíme značnou část života, jeho význam stále není zcela objasněn. Kromě regenerační funkce může spánek živočichům pomáhat šetřit energii v obdobích, kdy ji není třeba vynakládat. Podle této hypotézy se živočichové zároveň dokážou bez spánku dočasně obejít, když je pro ně výhodné zůstat bdělými. Zvýšená bdělost tak může vést dokonce až k vyšší reprodukční úspěšnosti.

Nová studie německých a australských vědců odhalila, že aljašští samci jespáka skvrnitého (Calidris melanotos), kteří téměř nespí po několik dnů, se páří s více samicemi a mají více potomků než ptáci, kteří spí pravidelně. Toto zjištění zpochybňuje obecně zažitou představu, že nedostatek spánku vede k poklesu výkonnosti, a dokazuje, že za určitých okolností může mít spánkový deficit adaptivní funkci.

S použitím radiotelemetrie, speciálních dataloggerů, barevného značení ptáků a analýzy DNA autoři studovali mozkovou aktivitu a epigamní chování samců a samic jespáků hnízdících v podmínkách arktického polárního dne. Aktivita ptáků je během tohoto období zvýšená díky délce denního světla a také díky vrcholícímu období páření. Samci se po spáření o své potomstvo dále nezajímají a věnují veškerou energii soupeření o samice a obraně teritoria. Proto ti, kteří vytrvají nejdéle ze všech (bdělost až více než 95 % času během 19 dnů), jsou také reprodukčně nejúspěšnější. Spát nakonec musí všichni, nicméně intenzita krátkého spánku nejaktivnějších samců byla podstatně vyšší než intenzita spánku ptáků méně aktivních, a tedy častěji spících. Ptáci tak alespoň částečně kompenzovali spánkový deficit.

Mohlo by se zdát, že jespáci, kteří investují maximum energie v jednom roce, budou méně úspěšní po návratu ze zimovišť v roce následujícím. Autoři však zjistili, že nejbdělejší, a tedy nejúspěšnější samci se nejen s větší pravděpodobností vraceli na hnízdiště, ale byli následně znovu úspěšnější v soupeření o samice. Je ale možné, že ani existence strategie samců spících déle nemusí být v dlouhodobém měřítku neúspěšná. Výsledky studie však tuto otázku nedovedou zodpovědět, a zdá se tedy, že pozorovaný jev je důsledkem silného pohlavního výběru.

Science 337, 1654–1658, 2012

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Koleček

RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., (*1985) se v rámci svého postgraduálního studia na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabýval příčinami ohrožení a možnostmi ochrany evropských ptáků. Nyní v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., řeší vztahy mezi podmínkami na zimovišti a reprodukčním úspěchem dálkových migrantů.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...