Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Nespavostí k reprodukčnímu úspěchu

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 10, 2013/1

Přestože spánkem trávíme značnou část života, jeho význam stále není zcela objasněn. Kromě regenerační funkce může spánek živočichům pomáhat šetřit energii v obdobích, kdy ji není třeba vynakládat. Podle této hypotézy se živočichové zároveň dokážou bez spánku dočasně obejít, když je pro ně výhodné zůstat bdělými. Zvýšená bdělost tak může vést dokonce až k vyšší reprodukční úspěšnosti.

Nová studie německých a australských vědců odhalila, že aljašští samci jespáka skvrnitého (Calidris melanotos), kteří téměř nespí po několik dnů, se páří s více samicemi a mají více potomků než ptáci, kteří spí pravidelně. Toto zjištění zpochybňuje obecně zažitou představu, že nedostatek spánku vede k poklesu výkonnosti, a dokazuje, že za určitých okolností může mít spánkový deficit adaptivní funkci.

S použitím radiotelemetrie, speciálních dataloggerů, barevného značení ptáků a analýzy DNA autoři studovali mozkovou aktivitu a epigamní chování samců a samic jespáků hnízdících v podmínkách arktického polárního dne. Aktivita ptáků je během tohoto období zvýšená díky délce denního světla a také díky vrcholícímu období páření. Samci se po spáření o své potomstvo dále nezajímají a věnují veškerou energii soupeření o samice a obraně teritoria. Proto ti, kteří vytrvají nejdéle ze všech (bdělost až více než 95 % času během 19 dnů), jsou také reprodukčně nejúspěšnější. Spát nakonec musí všichni, nicméně intenzita krátkého spánku nejaktivnějších samců byla podstatně vyšší než intenzita spánku ptáků méně aktivních, a tedy častěji spících. Ptáci tak alespoň částečně kompenzovali spánkový deficit.

Mohlo by se zdát, že jespáci, kteří investují maximum energie v jednom roce, budou méně úspěšní po návratu ze zimovišť v roce následujícím. Autoři však zjistili, že nejbdělejší, a tedy nejúspěšnější samci se nejen s větší pravděpodobností vraceli na hnízdiště, ale byli následně znovu úspěšnější v soupeření o samice. Je ale možné, že ani existence strategie samců spících déle nemusí být v dlouhodobém měřítku neúspěšná. Výsledky studie však tuto otázku nedovedou zodpovědět, a zdá se tedy, že pozorovaný jev je důsledkem silného pohlavního výběru.

Science 337, 1654–1658, 2012

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Koleček

RNDr. Jaroslav Koleček, Ph.D., (*1985) se v rámci svého postgraduálního studia na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabýval příčinami ohrožení a možnostmi ochrany evropských ptáků. Nyní v Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., řeší vztahy mezi podmínkami na zimovišti a reprodukčním úspěchem dálkových migrantů.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné