Holubí mléko

Laktace specifická pro samice savců není pouze jejich výhradní doménou. Podobný fenomén je popsán také u některých druhů ptáků jako tzv. holubí mléko.

Je to víceméně populární název, nicméně současně oblíbený také ve vědeckém světě, kde se s ním setkáváme jako s označením pro produkt buněk epitelu volete holubů, ale také tučňáků nebo plameňáků. Zajímavý je na tom také fakt, že svým mláďatům dopřávají tuto vysokoenergetickou stravu složenou především z proteinů (60 %!) a tuků jak samice, tak samci – oba ji z volete vyvrátí přímo do zobáčků svých mladých.

Termín mléko je zde spíš básnickou metaforou popisující od mléka naprosto odlišnou substanci, co do jejího vzniku i složení. Nicméně oba procesy „laktace“ – ať už se jedná o sekreci mléka u savců nebo produkci exudátů ptačího volete –, jsou regulovány podobným mechanismem skrze hormon prolaktin.

Fyziologické mechanismy vzniku holubího mléka však stále nejsou plně vysvětleny. Laktace u obou rodičů začíná dva dny před líhnutím mláďat (po 16 dnech sezení na vejcích). Vole se při tom více než dvakrát zvětší a rozprostře se do dvou postranních laloků. Vzroste mocnost jeho stěny a na mukózní straně se začínají tvořit granulky holubího mléka tvarohovité konzistence, jež vzhledem i velikostí připomínají zrnka rýže.