Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Aféra Bogdanovovů

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 55, 2013/1

Z knihy Dokonce ani ne špatně jsme vybrali ukázku, která se týká obecnějšího problému akademického života – otázky recenzního řízení.

Recenze na knihu Petera Woita:

Jednoho rána v říjnu 2002 v době, kdy jsem psal tuto knihu, jsem vstoupil do pracovny a začal den jako obvykle čtením e-mailů. Řada přátel fyziků mi přeposílala zprávy o novince, která by mě mohla zajímat. Šlo o to, že dva bratři z Francie, Igor a Griša Bogdanovovi, provedli něco, co někteří lidé označili za „reverzní Sokalův žert“. Roku 1966 fyzik Alan Sokal napsal pečlivě vypracovaný, ale naprosto nesmyslný článek „Překročení hranic: ke transformativní hermeneutice kvantové gravitace“ (Transgressing the Boundaries: Toward a Transformative Hermeneutics of Quantum Gravity). Článek nepodával žádný racionální argument, namísto toho hýřil nepodloženými nároky, úžasným přemety v logice a velkou sbírkou pošetilých výňatků ze spisů postmoderních teoretiků i některých přírodovědců. Vcelku text postrádal jakýkoli smysl, ale pro toho, kdo žertu porozuměl, byl neodolatelně zábavný. Sokal nabídl článek známému a dosti prestižnímu akademickému časopisu Social Text, jehož vydavatelé jej přijali k publikaci v oddíle „Vědecké studie“. Tou novinkou v mém e-mailu bylo, že bratři Bogdanovovi udělali něco podobného: jejich žert spočíval v tom, že psali naprosto nesmyslné články o kvantové gravitaci, pak je úspěšně poslali do různých časopisů, a dokonce na jejich základě získali na jisté francouzské univerzitě tituly Ph.D.

Když se objevil Sokalův žert, zabýval jsem se docela vážně myšlenkou, že napíšu článek o teorii superstrun jako žert, a uvážím, zda bych jej mohl publikovat ve fyzikálním časopise. Kdybych si vzal za východisko složitější a logicky nesoudržné články z dané oblasti, přepracoval jejich argumentaci, přidal novou vrstvu nesoudržitelnosti a zmatenosti a připojil pár chytrých úskoků, snad by z toho vyšlo něco sice nedávajícího smysl, ale schopného projít přes mnohé editory časopisů a recenzenty. Když jsem o tom nějakou dobu uvažoval, plán jsem zavrhl, protože mi nebylo jasné, co bych tím v případě úspěchu dokázal. Sokalovi oponenti kdysi tvrdili, že jeho práce se jim jevila jako nepříliš dobrá argumentace pro něco, s čím souhlasili, a že je otázka, zda on sám ji považoval za bezobsažnou. Podobně by každý můj žert na účet superstrunové teorie mohl být považován za nepříliš zdařilý krok v jejím rámci, jehož nedostatky unikly příliš zatíženým a nepečlivým recenzentům. Fakt, že jsem sám nevěřil tomu, co jsem napsal, by nic nedokazoval.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika

O autorovi

Peter Woit

 

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné