Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

Ultracitlivý test PSA – prostatického specifického antigenu

 |  6. 9. 2012
 |  Vesmír 91, 479, 2012/9

Na měření přítomnosti PSA v krvi pacienta se běžně používá metoda ELISA. Technika, kterou vyvinul španělsko-britský tým, je až miliardkrát citlivější, než jsou možnosti imunoeseje ELISA a 10krát citlivější než dosud nejcitlivější testy. Na rozdíl od testů, u nichž s klesající koncentrací měřené látky klesá citlivost měření, citlivost nové techniky s klesající koncentrací vzrůstá. Princip metody spočívá v měření modrého posunu infračerveného spektra speciálně připraveného senzoru. Senzor je tvořen zlatými nanočásticemi (o průměru asi 50 nm), na jejichž povrch je v případě měření indikátoru rakoviny prostaty nejprve navázána protilátka, která antigen z roztoku vychytává. V dalším kroku se na vychytaný antigen na senzoru naváže druhá protilátka, tentokrát s vázaným enzymem glukóza oxidáza (GOX). Ten z roztoku redukuje stříbro, a to ovlivňuje rezonanční spektrum plazmonů na povrchu nanočástic zlata. Tato technika umožnila měřit tak nízké koncentrace PSA jako je 10–18 g/ml. Ponechme však technické detaily odborníkům.

Zatímco lékaři zpochybňují užitečnost plošného vyšetření PSA (viz V. A. Moyer, Annals of Internal Medicine 157, 17 July 2012), kdy se většinou za horní hranici normy považuje hodnota 4 ng/ml, pro pacienty po operaci karcinomu prostaty by mohla být vyvinutá technika měření koncentrace PSA významná: u nich by totiž mohla poskytnout včasnou informaci o úspěšnosti léčby.

(Nature Materials 11, 604–607, 2012; DOI:doi: 10.1038/nmat3337)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné