Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Ultracitlivý test PSA – prostatického specifického antigenu

 |  6. 9. 2012
 |  Vesmír 91, 479, 2012/9

Na měření přítomnosti PSA v krvi pacienta se běžně používá metoda ELISA. Technika, kterou vyvinul španělsko-britský tým, je až miliardkrát citlivější, než jsou možnosti imunoeseje ELISA a 10krát citlivější než dosud nejcitlivější testy. Na rozdíl od testů, u nichž s klesající koncentrací měřené látky klesá citlivost měření, citlivost nové techniky s klesající koncentrací vzrůstá. Princip metody spočívá v měření modrého posunu infračerveného spektra speciálně připraveného senzoru. Senzor je tvořen zlatými nanočásticemi (o průměru asi 50 nm), na jejichž povrch je v případě měření indikátoru rakoviny prostaty nejprve navázána protilátka, která antigen z roztoku vychytává. V dalším kroku se na vychytaný antigen na senzoru naváže druhá protilátka, tentokrát s vázaným enzymem glukóza oxidáza (GOX). Ten z roztoku redukuje stříbro, a to ovlivňuje rezonanční spektrum plazmonů na povrchu nanočástic zlata. Tato technika umožnila měřit tak nízké koncentrace PSA jako je 10–18 g/ml. Ponechme však technické detaily odborníkům.

Zatímco lékaři zpochybňují užitečnost plošného vyšetření PSA (viz V. A. Moyer, Annals of Internal Medicine 157, 17 July 2012), kdy se většinou za horní hranici normy považuje hodnota 4 ng/ml, pro pacienty po operaci karcinomu prostaty by mohla být vyvinutá technika měření koncentrace PSA významná: u nich by totiž mohla poskytnout včasnou informaci o úspěšnosti léčby.

(Nature Materials 11, 604–607, 2012; DOI:doi: 10.1038/nmat3337)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Imunologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...