Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Kde se na Marsu berou „bílí hadi“?

 |  7. 6. 2012
 |  Vesmír 91, 321, 2012/6

Starší generace znají Bílého hada ze stejnojmenné pohádky bratří Grimmů, ti mladší pak jako anglickou hard rockovou kapelu (Whitesnake), založenou v roce 1977 Davidem Coverdalem. Kde se však berou bílí hadi na Marsu? Poprvé je objevily citlivé kamery vozítka Pathfinder v roce 1997 jako bílé prachové útvary v marťanské atmosféře. Na základě jejich podobnosti s prachovými útvary z Arizonské pouště (J. Appl. Meteorology 8, 32–45, 1969; doi: 10.1175/1520-0450(1969)008<0032:GCODD>2.0.CO;2) jsou v literatuře označovány jako „dust devils“ – prašní ďáblové.

„Ďáblové“ jsou tvořeni vzdušným vírem, který vzniká v důsledku stoupání teplých plynů atmosféry, tvořené na Marsu převážně oxidem uhličitým. Tento vzdušný vír zvedá prach z Marsova povrchu, a protože gravitace na rudé planetě je menší než na Zemi, prach se dostává až do vyšších vrstev atmosféry (Science 230, 175–177, 1985; doi: 10.1126/science.230.4722.175). Dne 16. února 2012 byl na severní polokouli Marsu, v oblasti známé jako Amazonis Planitia, vyfocen „ďábel“, jehož klikatý tvar a barva připomíná bílého hada. Snímek je velmi působivý, protože prachový vír vrhá stín na povrch planety. Z něho bylo možné odvodit, že prachový oblak má průměr kolem 30 m, dosahuje výšky kolem 800 m a přibližně stejně tak dlouhá je i jeho vlečka (www.neatorama.com/2012/03/08/dust-devil-on-mars/).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné