Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kde se na Marsu berou „bílí hadi“?

 |  7. 6. 2012
 |  Vesmír 91, 321, 2012/6

Starší generace znají Bílého hada ze stejnojmenné pohádky bratří Grimmů, ti mladší pak jako anglickou hard rockovou kapelu (Whitesnake), založenou v roce 1977 Davidem Coverdalem. Kde se však berou bílí hadi na Marsu? Poprvé je objevily citlivé kamery vozítka Pathfinder v roce 1997 jako bílé prachové útvary v marťanské atmosféře. Na základě jejich podobnosti s prachovými útvary z Arizonské pouště (J. Appl. Meteorology 8, 32–45, 1969; doi: 10.1175/1520-0450(1969)008<0032:GCODD>2.0.CO;2) jsou v literatuře označovány jako „dust devils“ – prašní ďáblové.

„Ďáblové“ jsou tvořeni vzdušným vírem, který vzniká v důsledku stoupání teplých plynů atmosféry, tvořené na Marsu převážně oxidem uhličitým. Tento vzdušný vír zvedá prach z Marsova povrchu, a protože gravitace na rudé planetě je menší než na Zemi, prach se dostává až do vyšších vrstev atmosféry (Science 230, 175–177, 1985; doi: 10.1126/science.230.4722.175). Dne 16. února 2012 byl na severní polokouli Marsu, v oblasti známé jako Amazonis Planitia, vyfocen „ďábel“, jehož klikatý tvar a barva připomíná bílého hada. Snímek je velmi působivý, protože prachový vír vrhá stín na povrch planety. Z něho bylo možné odvodit, že prachový oblak má průměr kolem 30 m, dosahuje výšky kolem 800 m a přibližně stejně tak dlouhá je i jeho vlečka (www.neatorama.com/2012/03/08/dust-devil-on-mars/).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....