Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Měňavá třetihorní vřetenuška

 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 258, 2012/5

Na křídlech motýlů lze pozorovat jedny z nejzářivějších a nejkrásnějších barev v přírodě. Barevný vjem nejčastěji vzniká absorpcí a selektivním odrazem části světelného spektra. Takzvané strukturální barvy se ale vytvářejí při lámání světla na pravidelné struktuře s velikostí blízkou vlnové délce světla. Takové zbarvení můžeme nalézt na křídlech motýlů, pávů i na modrých duhovkách lidí. Zjistit zbarvení fosilních organismů bylo doposud možné u ptáků a terapodních dinosaurů, kdy byly rozlišeny různé odstíny černé a červené díky fosilizovaným melaninovým a feomelaninových organelám. Přestože se nejkomplexnější strukturální zbarvení vyskytuje u motýlů a můr, o jeho evoluci nebylo doposud nic známo. Evoluci strukturálního zbarvení se nedávno pokusil objasnit tým paleontoložky Marie E. McNamary z Yaleovy univerzity. Čtyřicet sedm milionů let staré fosílie vřetenušek, které pocházely z naleziště v německém Messelu, měly dobře zachované mikroskopické šupinovité struktury. Původní zbarvení bylo třeba rekonstruovat, protože barvu křídel pozměnil proces fosilizace. Provedené Fourierovy analýzy ukázaly, že křídla vřetenušek byla původně zbarvená do žlutozelena. Motýli užívají svých pestrých barev pro vnitrodruhovou i mezidruhovou komunikaci, například jako aposematický signál o své jedovatosti. Fosilní vřetenušky zbarvení pravděpodobně užívaly k splynutí s listovým podkladem a při krmení na květech mohlo sloužit jako výstražný signál. Současné vřetenušky jsou schopny syntézy kyanidu jako obrany proti predaci. Rekonstrukce původních barev tak může poskytnout i informace o chování vyhynulých organismů. (DOI: 10.1371/journal.pbio.1001200; DOI: 10.1098/rsbl.2008.0302)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jana Smrčková

 

Doporučujeme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...
Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Ozonový alarmismus a ozonová skepse

Petr Slavíček  |  13. 7. 2020
Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse. Nemáme přitom dostatek...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné