Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

K prezentaci Ústavu jaderného výzkumu Řež a. s.

Vesmír 91, 210, 2012/4
 |  3. 5. 2012
 |  Vesmír 91, 253, 2012/5

V padesátých letech minulého století jsem otevřel na Přírodovědecké fakultě UK jednu z prvních radioizotopových laboratoří a pořádal izotopové kurzy pro externí frekventanty. Mnoho kolegů, zejména ze zdravotnictví, dostalo na základě jejich absolvování svolení k nákupu radioaktivních izotopů. Habilitoval jsem se z biofyziky v oblasti radiobiologie.

Uvádím to jako úvod své poznámky k prezentaci ÚJV Řež. Ve výčtu hlavních oblastí činnosti Ústavu jaderného výzkumu Řež mi chybí jeden blok: Vztah k veřejnosti. Hysterie, která vypukla po Japonské havárii by měla být mementem, že k jaderné technologii, jako ke každé nové technologii, je v demokratické společnosti nezbytné získat podporu, nebo alespoň toleranci veřejnosti.

Je pravda, že hysterii okolo Fukušimy tlumil interaktivní web, kde občané mohli klást otázky. Ale to bylo ex post. Úsilí o získání veřejnosti musí přijít dříve, než se zavede příslušná technologie nebo novinka. Přenechat první tah oponentům a pak bránit, vyvracet hrozby a vysvětlovat, zkrátka nechat se vmanipulovat do obrany, je taktika, kterou ochotně zhodnotí každý fotbalový nebo hokejový fanoušek.

ÚJV může využít nejen vlastní činnosti: Co ví veřejnost o radiofarmakách, jak ocení přínos neutronové aktivační analýzy, co ví o tzv. gamapolích, pomocí nichž se studuje mutageneze? Navíc lze využít i výzkumu v sousedství – Mezinárodní organizace IAEA ve Vídni a v laboratořích v Seibersdorfu. Jistě by naše veřejnost ocenila mnohé jejich výsledky.

Pohled do historie různých technologií ukáže i ekonomům, že investice do vztahů k veřejnosti se mnohonásobně vrátí. Doba je taková. Dnes by František Křižík nemohl jen tak spustit obloukové lampy. Musel by na to mít řadu papírů a mluvilo by mu do toho mnoho organizací. A což teprve Edward Jenner, který 4. května 1796 udělal tři zářezy do kůže na ruce osmiletého James Phippse a zavedl do nich obsah vředu ženy trpící kravskými neštovicemi. Po šesti týdnech infikoval hocha pravými neštovicemi. Chlapec zůstal zdráv. Dnes by ho etické komise roztrhaly, ne-li dostaly do vězení a vakcinaci bychom neměli. Této době se musíme přizpůsobit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Jaderná fyzika

O autorovi

Jaroslav Drobník

Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., (*1929) vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, do roku 1971 pracoval na Přírodovědecké fakultě UK. V šedesátých letech byl u zrodu platinových cytostatik. V letech 1971–1990 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V r. 1991 byl jmenován profesorem biofyziky na PřF UK. Zabývá se biotechnologiemi. Je jedním ze zakládajících členů sdružení BIOTRIN (původně BIOTREND).

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.