MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

K čemu je dobré stabilimentum v pavoučí síti

 |  5. 4. 2012
 |  Vesmír 91, 191, 2012/4

Pavoučí sítě jsou obdivuhodnými architektonickými díly a rafinovanými nástroji na lapání létavého hmyzu – hlavní potravy většiny pavouků. Sítě jsou tvořeny mnoha elementy, například nosnými a stabilizačními vlákny, výplety apod. Často jsou také pro různé části sítě používány různé typy vláken. Zajímavým prvkem pavoučích sítí je tzv. stabilimentum, které je charakteristické pro křižáky. Vzniká tak, že pavouk dodatečně vetká do již hotové sítě další vlákna, tvořící jakýsi proužek. Někdy se jedná o svislý klikatý pásek, jaký můžeme pozorovat například na sítích i u nás žijícího křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi), ale pavouci umějí na síti vyrobit stabilimenta rozličných tvarů. U některých afrických křižáků tvoří výplet sítě efektní ornamenty. Jako by si pavouk svou síť zdobil hedvábnými ozdobami. Přidávání těchto ozdob k pavučinám je známé už více než sto let, ale důvod, proč to pavouci dělají, dodnes není zcela rozluštěn. Byl po celá desetiletí předmětem intenzivních diskusí, ale odpověď není zřejmě jednoduchá. Název stabilimentum vznikl v domnění, že pásek dodává síti na pevnosti a stabilitě. Je však pravděpodobné, že účel stabilimenta je jiný a může se lišit u různých skupin pavouků, takže důvodů pro jeho stavbu může být více. Některá stabilimenta mohou oklamat letící hmyz tím, že jejich vlákna silně odrážejí ultrafialové záření a hmyz je může považovat za květ rostliny.

Tým zoologů vedený Andre Walterem a Markem Elgarem z Ústavu zoologie Univerzity v Melbourne se domnívá, že vytvoření stabilimenta je důmyslnou metodou, kterou pavouci minimalizují poškození sítě. Tato nápadná ozdoba chrání síť před poškozením velkým hmyzem, podobně jako když člověk přelepí sklo páskou, aby lidé do skla nevráželi. Poškození pavučiny je pro pavouky nepříjemná věc. Na její obnovu spotřebují mnoho času a musí vynaložit velké množství energie a drahocenných zdrojů. Pokusy s pavoukem Argiope keyserlingi, jehož stabilimenta mají tvar kříže, ukázaly, že malá poškození sítě pavouk ignoruje, rozsáhlejší poškození opravuje, a když se velká poškození opakují, reaguje na to stavbou větších stabiliment. Podle Elgara je to důkaz toho, že budování hedvábných křížů slouží k zviditelnění pavučiny pro větší tvory, kteří by ji mohli nedopatřením potrhat. (Behav. Ecol. Sociobiol. 65, 1909–1915, 2011; DOI: 10.1007/s00265-011-1200-8)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...