Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2025/1

Téma měsíce:

Exploze

Obálka čísla

Tak mladá, a už má bifokály

 |  8. 3. 2012
 |  Vesmír 91, 149, 2012/3

Larvy hmyzu s dokonalou proměnou nemají klasické složené oči se spoustou stejných drobných ommatidií nalepených jedno vedle druhého, ale trochu větší „jednoduchá“ očka – stemmata či postranní ocelli. Každé má čočku a malou sítnici, která vytváří hrubý obraz okolí. Na rozdíl od jediného bodu vnímaného ommatidiem je sítnice stemmatu schopna rozpoznat alespoň malý obrázek. V ostření jsou si však oba typy očí rovny – jsou zaostřeny na jedinou vzdálenost, jež je dána pevnou kutikulární čočkou a nepohyblivými světlolomnými tělísky uvnitř. Toto omezení překonaly v konstrukci svého oka larvy potápníků rodu Thermonectus.

Jde o americký, většinou tropický rod menších potápníků převážně specializovaných na larvy komárů. Larva má na každé straně hlavy šest stemmat. Dva páry speciálních  očí nesměřují do stran, jak to obvykle bývá u býložravých larev, ale vpřed, což je typické pro dravce. Těsně nad sebou jsou dvě větší kutikulární čočky, každá patří jinému ze dvou párů hlavních očí, E1 a E2. Uvnitř protáhlého, hluboko do hlavy zanořeného spodního oka (E2) jsou dvě sítnice v různých vzdálenostech od čoček. Takzvaná distální sítnice (je dál od mozku) má uprostřed otvor, kterým prochází paprsek světla na druhou, proximální sítnici. Distální sítnice vidí ostřeji blízké předměty. Díky tomu, že dlouhým okem a zvlášť otvorem v distální sítnici projde jen úzký paprsek světla na lineární, nikoli plošnou, proximální sítnici, je úhel vidění těchto očí, či této sítnice zaostřené na dálku, velmi úzký, alespoň ve vertikální rovině (2°). Do stran vidí larvy více.

Aby larvy vůbec viděly na dálku slušný obraz, vlní tělem tak, aby rovina viděná lineární sítnicí stále stoupala a klesala, čili skenují své prostředí po řádcích a celkový obraz o úhlu až 50° si zřejmě domýšlejí v mozku. Horní hlavní oko (E1) má dokonce tři různé zóny s rhabdomy, které můžeme považovat za sítnice. V druhé jsou světločivné orgány kolmé na přicházející paprsek, ve třetí rovnoběžné. Ostatní čtyři páry očí mají také po dvou sítnicích, ale jsou kulovité, ne protáhlé, tedy s větším úhlem vidění, ale tím menší ostrostí a menším rozdílem zaostřených vzdáleností. Další pár sítnic je v útvarech postrádajících čočku.

Pravidelné uspořádání mikrovilli světločivných buněk mediální sítnice oka E1 a proximální sítnice E2 umožňuje larvám vnímat polarizované světlo. Zatím se neví, zda toho larvy skutečně využívají. Distální sítnice obsahuje barvivo opsin citlivé na delší vlnovou délku (520 až 540 nm čili na zelenou barvu), zatímco proximální sítnice má pigment citlivý v ultrafialové oblasti (maximum 375 nm). Toto uspořádání dále posiluje specializaci obou částí a funkcí oka a odstraňuje překryv dvou obrazů.

Jednotlivé oči jsou specializované k různým úkolům při vidění a ještě k tomu každé zvládne dva až tři úkoly. Bifokálnost vidění zde ovšem není zajištěna dvěma čočkami pro jednotlivé oko, z nichž každá by měla jinou ohniskovou vzdálenost, jako je tomu u našich brýlí. Bifokálnost je zajištěna různou vzdáleností dvou sítnic od čočky. Obrazy bližších a vzdálenějších objektů dopadají v oku trochu jinam, neruší se neostrá verze jednoho obrazu s ostrou verzí druhého. Mimochodem bifokální vidění se předpokládá u podivně stavěných očí některých prvohorních trilobitů. (Current Biology 20 (16), 1482–1486, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Exploze, které tvoří

Exploze, které tvoří uzamčeno

Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky

Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky uzamčeno

Aleš Buček, Jakub Prokop  |  6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa

Objev země Františka Josefa

Zdeněk Lyčka  |  6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...