Necitelní rypoši
| 8. 3. 2012 | Vesmír 91, 130, 2012/3
Rypoši lysí (Heterocephalus glaber; Vesmír 76, 376, 1997/7) žijí v početných koloniích až 80 jedinců. Obývají hluboké podzemní nory, které se jen obtížně větrají. Koncentrace oxidu uhličitého je v nich proto obvykle dosti vysoká. Zřejmě právě z toho důvodu jsou rypoši pozoruhodně necitliví ke kyselinám, přestože mají receptory kyselosti spřaženy s receptory bolesti podobně jako jiní obratlovci. Receptor kyselosti je protonový kanál, který depolarizuje nervové vlákno. Rypoši mají zcela specifickou variantu sodíkového kanálu ve svých nocireceptorech (receptorech bolesti) – místo aby nervový vzruch vyvolával, naopak ho inhibuje. A to právě vede k rypoší necitlivosti ke kyselému prostředí. (Science 334, 1557, 2011/6062)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [340,41 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavel Hošek
Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).

Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...