Necitelní rypoši
| 8. 3. 2012 | Vesmír 91, 130, 2012/3
Rypoši lysí (Heterocephalus glaber; Vesmír 76, 376, 1997/7) žijí v početných koloniích až 80 jedinců. Obývají hluboké podzemní nory, které se jen obtížně větrají. Koncentrace oxidu uhličitého je v nich proto obvykle dosti vysoká. Zřejmě právě z toho důvodu jsou rypoši pozoruhodně necitliví ke kyselinám, přestože mají receptory kyselosti spřaženy s receptory bolesti podobně jako jiní obratlovci. Receptor kyselosti je protonový kanál, který depolarizuje nervové vlákno. Rypoši mají zcela specifickou variantu sodíkového kanálu ve svých nocireceptorech (receptorech bolesti) – místo aby nervový vzruch vyvolával, naopak ho inhibuje. A to právě vede k rypoší necitlivosti ke kyselému prostředí. (Science 334, 1557, 2011/6062)
Ke stažení
článek ve formátu pdf [340,41 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavel Hošek
Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Doporučujeme
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Pátranie po pôvode SARS-CoV-2 pokračuje
Štefan Vilček | 7. 7. 2026
Pri vysvetľovaní pôvodu celosvetovej pandémie covid-19 spôsobenej vírusom SARS-CoV-2 vznikajú rôzne hypotézy. Kým jedna podporuje zoonotický pôvod...
Krajinou hojnosti 
Díky zapojení environmentální archeologie se dosud jen útržkovitě poznaná mezolitická etapa naší prehistorie proměňuje v živý svět každodenních...











