Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Ovzduší v jeskyních aneb Dvě strany jedné mince

 |  1. 11. 2012
 |  Vesmír 91, 619, 2012/11

Hlavním bodem zájmu ve vztahu k ochraně jeskyní je měření koncentrace oxidu uhličitého (CO2). Důvodem monitorování je především ochrana krasových jevů, mezi něž patří návštěvníkům dobře známé krápníky, záclony, brčka a další atraktivní objekty podzemní výzdoby. Zvýšená koncentrace oxidu uhličitého totiž může tuto výzdobu poškozovat. Je to logické, oxid uhličitý je plyn, který s vodou tvoří kyselý roztok, jenž narušuje karbonátem tvořenou výzdobu. Problém může nastat při nadměrném návštěvnickém vytížení jeskyně. Koncentrace CO2 v jeskynním mikroklimatu se totiž nezanedbatelně zvyšuje s počtem návštěvníků v jeskyni. Takový nárůst koncentrace plynu by se mohl z dlouhodobého hlediska na krásách jeskyně neblaze podepsat. Proto je třeba tyto hodnoty monitorovat.

Na druhé straně může být prostředí v jeskyni při dlouhodobém pobytu rizikové i pro zdraví člověka. V některých volně přístupných jeskyních byly totiž měřeny vyšší koncentrace radonu. Radon a produkty jeho rozpadu bývají v krasových jeskyních hlavním zdrojem ionizujícího záření. Vápenec je totiž obvykle chudý na radioaktivní izotopy a kosmické záření se do podzemí nedostane. Určité riziko může představovat radon zejména pro průvodce jeskyněmi, kteří zde tráví podstatnou část své pracovní doby. Dochází tak k delší expozici. Asi málokdo by řekl, že na práci jeskynního průvodce by se mělo z hlediska radiační ochrany hledět podobně jako např. na práci obsluhy rentgenu. Ale to vše vychází z legislativy. Ta česká říká, že u pracovníka trávícího více než sto hodin ročně v podzemí, se musí dokázat, že nebyla překročena maximální dávka. Přesto je to problematika, kterou nelze příliš generalizovat. Výskyt radonu závisí na konkrétní lokalitě a jejím geologickém podloží. Významnou roli hraje také proudění vzduchu v jeskyni a nejrůznější další faktory jeskynního mikroklimatu, zejména pak aerosolové částice. V současnosti se ve všech českých zpřístupněných jeskyních sleduje objemová aktivita radonu pomocí dozimetrů. Nedávno byla také vypracována metodika, která umožňuje lépe a přesněji ohodnotit efektivní dávku pro pracovníky v jeskyních. Metodika je totiž šitá takzvaně „na míru“ a bere zřetel na odlišné a specifické faktory v konkrétní jeskyni. Rozhodně bychom se však neměli nyní začít bát jeskyně navštěvovat, ba naopak. (Radiation Protection Dosimetry 145, 233–237, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na  Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V doktorském studiu oboru Environmentální vědy se zabývá problematikou dekompozice organické hmoty v půdě.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné