Prasloní stopy a sloní socialita

Kdybychom nenašli doklady o kladení vajec u dinosaurů a jejich následné péči o ně, měli bychom je odhadnout při fylogenetickém mapování vejcorodosti a péče o potomstvo u „plazů“, neboť dinosaurům příbuzní krokodýli a ptáci o nakladená vajíčka a vyklubaná mláďata pečují. Jakýkoliv přímý doklad znaků a chování u vymřelých zvířat je samozřejmě užitečný, hlavně když se nám mapování evoluce znaků u žijících skupin nedaří. Občas se díky vzácným okolnostem zachovaly stopy dinosauřích stád nebo bohatých společenstev savců a ptáků a nedávno se podařilo objevit ve Spojených arabských emirátech 14 sloních tras dlouhých 200–300 metrů. Tyto fosilizované stopy jsou datovány do svrchního miocénu, kdy se tu vyskytovalo hned několik druhů chobotnatců z různých rodů. Počtem nalezených jedinců a vazbou na otevřenější biotopy by nejpravděpodobnějším „pachatelem“ stop mohl být Stegotetrabelodon syrticus. Třináct ze čtrnácti tras směřovalo jedním směrem, což v kombinaci s různou velikostí stop naznačuje skupinový způsob života tehdejších chobotnatců. Tyto trasy křižovala jedna trasa od mnohem většího zvířete, což by mohl být samec-samotář (a pak by sociální struktura plně odpovídala dnešním slonům), ale mohlo jít i o jiný druh chobotnatce. Protože sirény a damani netvoří sociální skupiny typu slonů, údaje o socialitě slonů získané z fosilních dat se jistě hodí. (Biology Letters, doi: 10.1098/ rsbl.2011.1185, 2012)