Proč je někdy lepší mlčet?

Jestliže uvedete argument pro podporu nějaké své předpovědi, pravděpodobně budete předpokládat, že vám díky tomu ostatní spíše uvěří. Důvodem je, že výrok svědčící pro určité tvrzení by měl zvýšit hodnocení jeho pravdivosti. Výzkum psychologů z Brownovy univerzity však ukazuje, že pokud bude váš argument slabý, lidé budou usuzovat v protikladu s logikou.

Vědci nechali lidi ve výzkumu hodnotit pravděpodobnost různých předpovědí. Jedna z otázek například zněla, jak je pravděpodobné, že alespoň pětina aut v USA bude do roku 2025 na elektrický nebo hybridní pohon. Před některými otázkami měli účastníci výzkumu uveden slabý argument svědčící pro to, že nastane událost, jíž se předpověď týkala. U zmíněné otázky bylo části pokusných osob řečeno, že senát schválil zákon, který dává malou daňovou úlevu těm, kteří auto s elektrickým nebo hybridním pohonem zakoupí. Ukázalo se, že slabý argument přesvědčivost předpovědi nezvyšuje. Průměrné hodnocení pravděpodobnosti vyplnění předpovědi bylo naopak nižší, když pro ni byl takový argument uveden.

Výsledky by bylo možné vysvětlit tak, že slabý argument účastníci výzkumu interpretují jako důkaz pro neexistenci argumentu silnějšího. Nicméně v případě, že měli hodnotit pravděpodobnost události nejprve bez argumentu a následně s ním, slabý argument hodnocení pravděpodobnosti zvyšoval. Pokud by platilo zmíněné vysvětlení, očekávali bychom, že slabý argument bude hodnocení pravděpodobnosti snižovat i v tomto případě.

Podle autorů je překvapivý vliv slabého argumentu způsoben tím, že usuzující na něj zaměřují pozornost, a opomíjejí tak argumenty jiné, silnější. Výzkum tedy ukazuje, že v některých případech může být lepší své tvrzení nepodpořit žádným argumentem, než ho podpořit argumentem slabým. (Cognition 119, 459–467, 2011)