Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Lesní stín v Polabí

 |  12. 1. 2012
 |  Vesmír 91, 7, 2012/1

Zalesněné Polabí, kde by se rolníci mohli při práci schovat před sluncem, si umí představit jen málokdo. Tuto starosídelní oblast začali naši předkové zemědělsky využívat velmi záhy po skončení viselského glaciálu (asi před 10 000 lety), a tak se předpokládalo, že na plný rozvoj lesa neměla příroda čas. Zajímavé skutečnosti však odhalil nedávný výzkum v ojedinělém archivu nivy potoka Dubanka, jihovýchodně od Pardubic. Analýza fosilizovaného pylu, rekonstrukce životního paleoprostředí zkamenělých plžů a uhlíkové datování pomohlo přiblížit vývoj krajiny posledních 10 000 let ve východním Polabí. Předpokládá se, že v raném holocénu dominovala krajině mokřadní společenstva, v atlantiku vytlačená ekosystémem lužního lesa (zhruba před 7700–5000 lety). V subboreálu (zhruba před 5000–2500 tisíci lety) pak postupně docházelo k dalšímu rozvoji lesních stanovišť a během subatlantiku (posledních 2500 let) se krajina začala postupně otevírat. Když v době bronzové a železné rapidně přibylo obyvatelstva a hospodářský tlak na krajinu se zvýšil, východní Polabí bylo stále poměrně hustě zalesněnou oblastí. Oblast tak mohla velmi dobře sloužit jako biogeografický koridor mezi karpatskými a západními druhy. Kdy přesně začala dominovat otevřená krajina, se asi hned tak nedozvíme, jisté ale je, že obyvatelé východního Polabí si ve stínu mohli odpočinout o několik tisíc let déle než jejich sousedé na západě. (Bulletin of Geosciences, 86/2, 283–300, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Lehejček

Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., (*1986) vystudoval fyzickou geografii na  Přírodovědecké fakultě UK a lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU. V rámci svého doktorátu se na ČZU věnoval rekonstrukci klimatu Arktidy pomocí anatomických parametrů dřevin tamní tundry. V současnosti působí v Ústavu environmentální bezpečnosti na Fakultě logistiky a krizového řízení UTB ve Zlíně. Špatně snáší vedra.
Lehejček Jiří

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné