Slíznou nájezdní mravenci smetanu nebo dočista všechno?

Nájezd stěhovavých mravenců z podčeledi Ecitoninae z amerických tropických lesů bývá považován za občasnou katastrofickou událost pro všechny živočichy na vypleněném území, zejména pro drobné bezobratlé žijící v opadance. Ale údaje o tom, jakou potravu si mravenci vybírají a kolik jí zkonzumují, byly vzácné. Tým entomologů se proto podíval, kolik jakých živočichů žije v opadance v lesích Ekvádoru, Venezuely, Panamy a Kostariky, a to těsně před příchodem nájezdních mravenců a těsně po jejich řádění. Sledovali kolonie obecně známého druhu Eciton burchellii a méně studovaného Labidus praedator. I bez mravenců může početnost bezobratlých v opadance na jednotlivých ploškách lesa kolísat stonásobně. Po nájezdu mravenců Eciton se navzdory jejich špatné pověsti neukázal průkazný úbytek biomasy bezobratlých v opadance. Pouze mravenci Labidus snižovali biomasu o čtvrtinu. Mravenci Eciton lovili zejména v bohatých místech, ale nespecializovali se na určitou skupinu kořisti, zatímco mravenci Labidus žrali všude stejně, ale vybírali si zejména stínky a brouky. Celkově se vliv stěhovavých mravenců ukazuje spíše jako chronický mírný predační tlak než jako náhodné vzácné katastrofy. (Journal of Animal Ecology 80 (4), 818–823, 2011/July)