Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

PCB a adaptace

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 317, 2011/6

O tom, že evoluce probíhá přímo před našima očima, může svědčit malá treska Microgadus tomcod. U tresek žijících v řece Hudson se vyvinula adaptace na vysoké znečištění polychlorovanými bifenyly. Firma General Electric do řeky vypouštěla PCB ze dvou provozů od roku 1947 do roku 1976, vypustila jich celkem 590 tun. Když se PCB dostane do organismu, naváže se v cytoplazmě na AHR (aryl hydrocarbon receptor). Receptor se zbaví některých chaperonů a přemístí se do jádra, kde spustí expresi genu CYP1A a tvorbu biotoxického enzymu cytochromu P4501A. Již nějakou dobu se vědělo, že v játrech této tresky se mohu nacházet tak vysoké koncentrace PCB, které by byly pro jiné organismy smrtelné, neznal se ale biologický mechanismus této odolnosti.

Za odolnost tresky vůči PCB může mutace jednoho jediného genu spočívající v deleci pouhých šesti párů bazí. Tato mutace byla kromě populace v řece Hudson nalezena ještě na dvou dalších lokalitách vzdálených necelých 150 km od ústí řeky Hudson. Na těchto lokalitách se však vyskytovala jen heterozygotně a frekvence výskytu byla pod pět procent. Na Hudsonu tomu bylo naopak – tam se heterozygotně vyskytovala alela bez delece oněch šesti párů bazí, opět s frekvencí pod pět procent.

Z dob před znečištěním sice jsou uchovány některé exempláře tomkoda, avšak je jen malá naděje, že by se podařilo analyzovat jejich DNA, neboť jsou konzervovány ve formalinu. Rychlá evoluční změna je výsledkem selekčního tlaku. Za všechno se ale platí, takže zůstává otázka, čím zaplatil Microgadus tomcod za svoji odolnost. (Science 331, 1322, 2011; DOI: 10.1126/science.1197296)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...