FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

PCB a adaptace

 |  9. 6. 2011
 |  Vesmír 90, 317, 2011/6

O tom, že evoluce probíhá přímo před našima očima, může svědčit malá treska Microgadus tomcod. U tresek žijících v řece Hudson se vyvinula adaptace na vysoké znečištění polychlorovanými bifenyly. Firma General Electric do řeky vypouštěla PCB ze dvou provozů od roku 1947 do roku 1976, vypustila jich celkem 590 tun. Když se PCB dostane do organismu, naváže se v cytoplazmě na AHR (aryl hydrocarbon receptor). Receptor se zbaví některých chaperonů a přemístí se do jádra, kde spustí expresi genu CYP1A a tvorbu biotoxického enzymu cytochromu P4501A. Již nějakou dobu se vědělo, že v játrech této tresky se mohu nacházet tak vysoké koncentrace PCB, které by byly pro jiné organismy smrtelné, neznal se ale biologický mechanismus této odolnosti.

Za odolnost tresky vůči PCB může mutace jednoho jediného genu spočívající v deleci pouhých šesti párů bazí. Tato mutace byla kromě populace v řece Hudson nalezena ještě na dvou dalších lokalitách vzdálených necelých 150 km od ústí řeky Hudson. Na těchto lokalitách se však vyskytovala jen heterozygotně a frekvence výskytu byla pod pět procent. Na Hudsonu tomu bylo naopak – tam se heterozygotně vyskytovala alela bez delece oněch šesti párů bazí, opět s frekvencí pod pět procent.

Z dob před znečištěním sice jsou uchovány některé exempláře tomkoda, avšak je jen malá naděje, že by se podařilo analyzovat jejich DNA, neboť jsou konzervovány ve formalinu. Rychlá evoluční změna je výsledkem selekčního tlaku. Za všechno se ale platí, takže zůstává otázka, čím zaplatil Microgadus tomcod za svoji odolnost. (Science 331, 1322, 2011; DOI: 10.1126/science.1197296)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...