Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Pozoruhodný atlas pro milovníky přírody

Jan Macek a kolektiv: Blanokřídlí České republiky I. – žahadloví Academia, Praha 2010, 522 stran
 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 284, 2011/5

Autorský počin Jana Macka a jeho spolupracovníků (Jakub Straka, Petr Bogusch, Libor Dvořák, Pavel Bezděčka, Pavel Tyrner) hledá nejen v českých, ale i v evropských měřítkách jen těžko srovnání. Co do zajímavosti bionomie i atraktivního vzhledu ovšem těžko hledají srovnání i žahadloví blanokřídlí – právě u nich mnohokrát paralelně vznikla pravá socialita, kromě této skupiny známá v zásadě jen u termitů. Je pozoruhodné, jak se vždy v určitý čas „urodí“ v naší zemi paralelně několik odborníků na určitou skupinu: zatímco v dobách mého studia bylo možno naříkat, že na rozdíl třeba od dvoukřídlých u nás o hymenoptery v podstatě nikdo nedbá, dnes se situace téměř obrátila. Tolik nadějných mladých hymenopterologů jako nyní neměla tato zem dosud nikdy. A věru je co dělat: Jen žahadlových blanokřídlých žije v Českých zemích přes 1300 druhů, počet příslušníků zbývajících skupin, které se, doufejme, časem také dočkají svých svazků v akademické edici Atlasů, je ještě mnohem větší. Kniha zahrnuje nápadnější druhy celého středoevropského regionu a doporučení, které jsem psal u svazků zabývajících se motýly, totiž vydání v němčině, polštině či maďarštině, se jaksi dvakrát týká i tohoto opusu. Krásné fotografie, výstižné popisy i podrobné přehledy bionomie a sociálního života jednotlivých skupin jsou zajímavé pro odborníky i zvídavé laiky a kniha by neměla chybět v žádné knihovničce našich terénních biologů i přátel přírody. Fascinující pestrost způsobů rozmnožování a péče o larvy, které se mění z predace a parazitace postupnou řadou až po krmení pylem a nektarem, hledají i mezi hmyzem sobě rovné. Není náhodou, že ze všech bezobratlých jsou to právě včely a mravenci, kteří od biblických dob lidi nejvíce fascinují a co do rafinované struktury svých societ a komunikace v rámci nich tvoří k nám lidem pozoruhodnou paralelu. Ač původní entomologickou specializací nasměrován jinam, vždy jsem s nadšením na cestách i na vlastní zahradě sledoval všechny ty samotářské a sociální včely, čmeláky, kutilky, vosy, vosíky, zlatěnky a jak se všechny tyto skupiny v češtině jmenují – jen už nemám jako za mlada to srdce takto úžasné bytosti z výzkumných důvodů zabíjet. Od tohoto jara, vybaven literaturou, je budu obhlížet s obzvláštní úporností. I laskavý čtenář má dnes ojedinělou šanci si tuto knihu opatřit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....