Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Elektromobilová vize, nebo blízká budoucnost?

Změní volty vzorce chování?
 |  7. 4. 2011
 |  Vesmír 90, 245, 2011/4

Veřejná beseda Elektromobily jako doprava budoucnosti – Kdy budou oktany nahrazeny volty? se konala v malém sále Městské knihovny v Praze.1)

Přelom epoch automobilových pohonů

„Soudě podle novinek představených na letošním ženevském autosalonu se automobily poháněné elektřinou stanou už brzy běžnou součástí našeho života,“ zahájil Marek Kuchařík, ale hned posluchače besedy zpražil: „Vypadá to, že cituji ze současného tisku, ale tento úryvek pochází z roku 1975.“ Na počátku minulého století se však do elektrického pohonu vkládaly mnohem větší naděje.

Marek Kuchařík elektromobilovou historii připomněl. Ve třicátých letech dvacátého století jezdily v plzeňském Prazdroji nákladní elektromobily ze Škody Plzeň. Tehdy u nás také jezdila elektrokola. Podle dobových záznamů z roku 1900 se prohánělo ve Spojených státech více elektromobilů než aut s motory na benzin. V roce 1899 překročil první automobil rychlost 100 km za hodinu – a byl to elektromobil belgické výroby.

František Křižík sestrojil první elektromobil již r. 1895, jeden z jeho dalších vozů byl dokonce hybridní, poháněl ho elektromotor a také spalovací motor. Nejstarší dochovaný záznam o sestrojení elektromobilu pochází z Nizozemska z roku 1835. I když Křižík zaznamenal se svým prototypem obrovský úspěch, dal nakonec svůj objev k ledu. Jeho vůz měl totiž zásadní nedostatek – na jedno dobití ujel jen 30 km.

Zarážející je, že obdobné problémy mají elektromobily dodnes. Odborníci se přesto shodují, že v minulém roce dospěla historie automobilu k přelomu. Zážehové a vznětové spalovací motory budou vytlačovány hybridními pohony a elektropohony. Minulý rok se totiž na silnicích konečně objevily první komerčně nabízené modely prakticky využitelných elektromobilů…

Jan Horčík vidí budoucnost určitě v elektromobilech, nikoli v hybridních vozech, kterých zatím jezdí více. Nebude to však záhy, ale spíše za 10–20 let. Elektromotor je více než dvojnásobně účinný v porovnání se spalovacím motorem.

Akumulátorová budoucnost

„V současnosti se nejvíce používá lithium- iontový akumulátor (přesněji lithium- železo-itrium-polymerový),“ říká Jaromír Marušinec. Tyto akumulátory jsou při hmotnosti asi 300 kg schopny zajistit dojezd 160–200 km. V dnešní době spotřebuje běžné vozidlo na ujetí vzdálenosti 100 km okolo 16 kWh, větší dodávka až 20 kWh energie. Zhruba za pět let se dojezd bude pohybovat kolem 400 km. Předpokládaná životnost baterií, jejichž cena je dnes asi 300 000 Kč, je 250 000 až 300 000 km. Výhodou elektromobilů je také jednodušší převodovka, odpadá výměna motorového oleje a díky rekuperaci při brzdění dochází k menšímu opotřebení brzd.

Budiž trochu reklamy

V současné době se dají v České republice pořídit elektromobily od firmy EVC Group, která nabízí přestavbu klasických automobilů. Na trhu se nyní objevuje Citroën (PSA), Peugeot a Citroën C-Zero založený na Mitsubishi i-MiEV, v tomto roce pak také Renault, brzy snad Volkswagen E-Up.

Dobíjecí stanice

Odhaduje se, že dobíjecí stanice by měly být od sebe vzdáleny nanejvýš 25 km, což u nás prý představuje vybudovat asi 300 takových stanic. Rychlost dobíjení se uvádí v km na hodinu, to znamená, že při pomalém dobíjení z běžné zásuvky (230 V, 16 A) se za hodinu „načerpá“ energie pro ujetí 30 km, při rychlejším dobíjení z třífázové zásuvky (32 A) je to již 80–100 km za hodinu, a když se použije nejrychlejší „průmyslová“ zásuvka (63 A), celý akumulátor se nabije za půl hodiny. Pro tyto zásuvky se připravuje nový, snadněji ovladatelný konektor.

Elektřina do zásoby

Tomáš Chmelík se rozhovořil o představách, jak by se mohlo v budoucnu s elektřinou zacházet. Při větším objemu používaných akumulátorů by již mohlo jít o způsob akumulace energie, který by v celkovém systému mohl hrát významnější roli jako úložný energetický prostor. Třeba se nabízí možnost použít akumulátory, které již v elektromobilech dosloužily, pro „uskladňování“ fotovoltaické energie získané během dne pro pozdější (noční) použití.

Také se zvažoval model, kdy by se vybité baterie na dobíjecích stanicích jen vyměňovaly za nabité. To však se nejeví jako reálné už třeba proto, že si nikdo neumí představit, jak by se automobilky domluvily na jednotných akumulátorech. U autobusů v městských linkách výměna baterií fungovat může, protože jde o unifikovaná vozidla.

Zatím je akumulátor součástí auta, mohl by však fungovat i pronájem akumulátoru od výrobce vozu – byla by to součást kupní smlouvy – a výrobce by si vysloužilé akumulátory stahoval, protože i ty mají nějakou hodnotu.

K propočtům a zamyšlení

Emisní efekt je významný předevšímpro místo provozu. Ke stanoveníekologické stopy je nutné znáti výrobní emise. Také se uvažujeo daňovém zvýhodnění elektromobilů.Zatím je elektromobil dražší,provozní náklady jsou však menší,má levnější servis i provoz. Mnohéevropské dotační programy jsou zaměřenyna elektromobilitu. Zavedeníelektromobilů ovšem určitě souvisíse změnou vzorce chování.

Poznámky

1) 43. veřejná beseda cyklu Třetí dimenze pořádaná Českým rozhlasem Leonardo, Lidovou univerzitou MK v Praze a časopisem Vesmír 16. února 2011. Hosty byli Jaromír Marušinec (předseda Asociace elektromobilového průmyslu, VUT v Brně), Tomáš Chmelík (manažer projektu FutureMotion, ČEZ a. s.) a Jan Horčík (šéfredaktor stránek Hybrid.cz). Moderoval Marek Kuchařík (Český rozhlas Leonardo). Záznam si můžete poslechnout na www.rozhlas.cz/leonardo/video_tretidimenze.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné