Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

ZOO jako utopická vesnice

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 122, 2011/2

Menagerie, předchůdce novověkých zoologických zahrad, provází lidský rod zřejmě odpradávna. Ve starověku jsou různé formy zvěřinců doloženy zejména na panovnických dvorech od Číny po Babylonii, od Asýrie po Egypt či Řím. Rozvoj moderních zoologických zahrad má kořeny v osvícenském 18. století, kdy v roce 1765 Habsburkové prvně zpřístupnili veřejnosti vlastní menagerii ve vídeňském Schönbrunnu.

Záhy začaly vznikat obdobné zoologické parky i v dalších evropských metropolích, avšak vskutku svéráznou kulisu života zvířat představuje příklad Budapešti. Zde byla ZOO založena v těsném sousedství městského parku Városliget, na jehož půdě se v roce 1896 konala důležitá výstava k oslavám „milénia“, tedy výročí tisíce let existence kmene Maďarů v Karpatské kotlině. Manifestace historické důležitosti maďarského národa se odehrávala v architektonickém rámci obdobného významu jako Jubilejní výstava v Praze.

Proto i pojetí přilehlé zoologické zahrady byla věnována srovnatelná péče. K návrhu areálu byli na počátku 20. století vyzváni architekti Károly Kós a Dezsö Zrumeczky, členové skupiny Mladých. Dohled nad celým projektem vykonávala odborná rada včetně architekta Kornéla Neuschlosse (1864–1935), autora hlavního vstupu zoo a některých pavilonů. Nastupující generaci architektů spojovalo zaujetí pro transylvánské lidové umění, které studovali přímo na místě, dokumentovali a následně přetavovali do svých návrhů. Hledání inspirace pro velkoměstskou zoo v pohorských vesnicích nepředstavovalo na počátku 20. století nijak ojedinělý kulturní fenomén. Obdobně s podněty čerpanými v odlehlé, tedy autentické venkovské tvorbě pracovali třeba finští architekti Eliel Saarinen (1873–1950), Armas Lindgren (1874–1929) a Herman Gesellius (1874–1916). Ale zároveň takový návrat ke kořenům prozrazuje silné ohlasy anglické architektury a hnutí Arts & Crafts.

Budapešťská zoologická zahrada založená na rovinatém území vyžadovala morfologické uzpůsobení terénu, vybudování umělé krajiny. Nově vytvořené prostředí mělo svými komorními rozměry evokovat charakter vesnice a v ní rozmístěných hospodářských dvorů. Koncept zemědělské usedlosti aplikovaný do uspořádání jednotlivých objektů se jeví jako přímý transfer z idylického venkova. Zde se však namísto domácího zvířectva chovají exotické druhy.

Na základě podnětů z etnografického a částečně i orientálního materiálu vytvořili architekti značně exotický protipól moderního velkoměsta. Pavilon okrasného ptactva navozuje svým formálním pojetím dojem sakrálního rozměru. Objekt kočkovitých šelem v sobě obsahuje nejsilnější ohlas díla anglického architekta Charlese F. A. Voyseye (1857–1941), zatímco pavilon pro žirafy a zebry pracuje s odkazem wagnerovské moderny. Norský srub byl osazen do svahu umělé skály pro potřeby loveckého muzea. Nejbizarnější stavbou je bezesporu pavilon slonů a hrochů, v němž se snoubí islámské a hinduistické předobrazy. Pravidelnou strukturu pavilonu opic narušuje domek ošetřovatele, který je asymetricky přisazen ke konci podlouhlé budovy. Navíc výrazná dominanta štíhlé věže jako součást obydlí dává jednoznačně najevo, kdo je pánem tvorstva.

V době svého vzniku byla zoologická zahrada oblíbeným cílem nedělních procházek rodin z měšťanských kruhů. Dnes je celý areál po rozsáhlé rekonstrukci a je zarážející, do jaké míry byl upřednostněn princip památkové ochrany před bazálními potřebami zvířat. I přes nesporné vizuální hodnoty celého komplexu proto nemůže člověk z takového srovnání vyjít příliš humánně.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Vendula Hnídková

Mgr. Vendula Hnídková, Ph.D., (1978) studovala dějiny umění v Brně, Vídni, Praze a Helsinkách. V rámci Marie Skłodowska-Curie Fellowship působila na Birminghamské univerzitě, kde se zaměřila na problematiku bydlení. Aktuálně vede v Ústavu dějin umění AV ČR český tým bilaterálního projektu Invisible Agents, v němž se zabývá vlivem Ministerstva veřejných prací na architektonickou produkci v meziválečném Československu.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.