Ostrorepům možná zvoní hrana

Ostrorepi jsou mořští členovci připomínající korýše. Jejich tělo je chráněno pevným krunýřem ve tvaru podkovy, ze kterého vystupuje dlouhý ocas. Největší ze čtyř žijících druhů ostrorepa, ostrorep americký (Limulus polyphemus), dosahuje celkové délky až 60 cm. Tato zvláštní stvoření žijí na Zemi už déle než 400 milionů let a jsou proto označována jako živé fosílie. Studie biologů z Göteborské univerzity však ukazuje, že ostrorepům možná začíná zvonit hrana. Když vědci zkoumali genetickou variabilitu populací ostrorepů z východního pobřeží Ameriky, zjistili, že když na konci poslední doby ledové došlo k výraznému globálnímu oteplení, výrazně se snížil počet ostrorepů. Z toho usuzují, že nastávající klimatické změny a s nimi související změny úrovně hladiny moře a teploty vody nepřinesou ostrorepům nic dobrého. Negativní vliv na populace ostrorepů má už dnes trvalý úbytek pláží, na které ostrorepi vycházejí v době rozmnožování a také jejich intenzivní lov. Z masa ostrorepů si rybáři připravují návnady a jejich modrou krev využívá farmaceutický průmysl k výrobě souprav určených k detekování bakteriálních toxinů (Limulus test). Je docela možné, že na pravěké členovce, kteří v oceánech žijí už 400 milionů let, by to mohlo být příliš (University of Gothenburg, News: Sep 24, 2010, www.science.gu.se/english/News/News_detail/climate-change-affects-horseshoecrab-numbers.cid954894).