Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Ostrorepům možná zvoní hrana

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 67, 2011/2

Ostrorepi jsou mořští členovci připomínající korýše. Jejich tělo je chráněno pevným krunýřem ve tvaru podkovy, ze kterého vystupuje dlouhý ocas. Největší ze čtyř žijících druhů ostrorepa, ostrorep americký (Limulus polyphemus), dosahuje celkové délky až 60 cm. Tato zvláštní stvoření žijí na Zemi už déle než 400 milionů let a jsou proto označována jako živé fosílie. Studie biologů z Göteborské univerzity však ukazuje, že ostrorepům možná začíná zvonit hrana. Když vědci zkoumali genetickou variabilitu populací ostrorepů z východního pobřeží Ameriky, zjistili, že když na konci poslední doby ledové došlo k výraznému globálnímu oteplení, výrazně se snížil počet ostrorepů. Z toho usuzují, že nastávající klimatické změny a s nimi související změny úrovně hladiny moře a teploty vody nepřinesou ostrorepům nic dobrého. Negativní vliv na populace ostrorepů má už dnes trvalý úbytek pláží, na které ostrorepi vycházejí v době rozmnožování a také jejich intenzivní lov. Z masa ostrorepů si rybáři připravují návnady a jejich modrou krev využívá farmaceutický průmysl k výrobě souprav určených k detekování bakteriálních toxinů (Limulus test). Je docela možné, že na pravěké členovce, kteří v oceánech žijí už 400 milionů let, by to mohlo být příliš (University of Gothenburg, News: Sep 24, 2010, www.science.gu.se/english/News/News_detail/climate-change-affects-horseshoecrab-numbers.cid954894).

Limulus test

Z krve ostrorepů se vyrábí tzv. LAL test (Limulus Amebocyte Lysate Assay), který je v českém lékopisu (ČSL5) označován jako Limulus test. Pomocí tohoto velmi citlivého biotestu lze kvantitativně stanovovat bakteriální endotoxiny, lipopolysacharido-proteinové komplexy Gram negativních bakterií a sinic, které se uvolňují do prostředí po rozpadu jejich buněk a pro člověka představují významné zdravotní riziko. Test nachází uplatnění zejména při farmaceutické výrobě, kdy je nezbytné odstranit všechny stopy endotoxinů z léčivého přípravku. I velmi malá množství endotoxinu mohou u člověka způsobit onemocnění.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné