Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Pytlačení nosorožců nabralo na obrátkách

 |  8. 12. 2011
 |  Vesmír 90, 677, 2011/12

Nosorožci patří mezi nejohroženější zvířata kvůli absurdní a zvrácené oblibě využívání rohoviny nejen na rukojeti jemenských dýk, ale především pro tradiční asijskou medicínu. Podle několika studií by však stejně „zázračné“ léčebné účinky měly mít například také buvolí rohy. S využíváním rohoviny z asijských domácích buvolů se bohužel nezačalo. V posledních několika letech čelí ochránci nosorožců neuvěřitelnému nárůstu pytláctví a co hůř, děje se tak i v politicky stabilních zemích. Konkrétně bylo k 22. září tohoto roku jen v Jihoafrické republice upytlačeno 285 nosorožců a očekává se, že do konce roku jich bude 475, což by znamenalo 1,3 mrtvého nosorožce denně! V roce 2010 bylo takto upytlačeno 333 nosorožců.

Cena rohů dosáhla závratné výše, takže by asi nemělo překvapit, že jsou vykrádána už i evropská muzea (od ledna letošního roku bylo zaznamenáno 40 krádeží či pokusů o krádež v těchto institucích). Mimochodem i v České republice byly vykradeny sbírky v Holicích a v Úsově, což mohli čtenáři zaznamenat v našich médiích. Celé pytlácké řádění posledních let má dvě hrozné související okolnosti. Vyhodnocení zkracování rohů ukázalo, že se plošným zkracováním rohů zvýšila mortalita mladých nosorožců, protože samice nebyly schopné tak dobře ochránit svá mláďata před predátory. Také se ví, že pokud pytlák vystopuje nosorožce se zkráceným rohem (který jako nehty či rohy dorůstá), pak ho zastřelí čistě proto, aby příště neztrácel čas stopováním stejného zvířete.

Podobně děsivý je fakt, že za pytláctvím často nestojí chudí a zoufalí domorodci, kteří by potřebovali uživit svou hladovou rodinu, ale lidé finančně a profesně zajištění, například veterináři. Technické vybavení pytláků už není tradičně špatné, aktuálně jsou v Africe oblíbené vrtulníky. Takže budoucnost nosorožců opravdu není vůbec jistá. Dokladem toho je například i ohlášené vymření nosorožce jávského ve Vietnamu (samostatný poddruh izolovaný od jávského min. 500 000, max. 2 miliony let) z října letošního roku. Poslední známé zvíře bylo navzdory malé rozloze národního parku Cat Tien upytlačeno pro roh. (www.rhinos-irf.org/; The Skeptic 13, 12–14, 1993/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...