Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Pytlačení nosorožců nabralo na obrátkách

 |  8. 12. 2011
 |  Vesmír 90, 677, 2011/12

Nosorožci patří mezi nejohroženější zvířata kvůli absurdní a zvrácené oblibě využívání rohoviny nejen na rukojeti jemenských dýk, ale především pro tradiční asijskou medicínu. Podle několika studií by však stejně „zázračné“ léčebné účinky měly mít například také buvolí rohy. S využíváním rohoviny z asijských domácích buvolů se bohužel nezačalo. V posledních několika letech čelí ochránci nosorožců neuvěřitelnému nárůstu pytláctví a co hůř, děje se tak i v politicky stabilních zemích. Konkrétně bylo k 22. září tohoto roku jen v Jihoafrické republice upytlačeno 285 nosorožců a očekává se, že do konce roku jich bude 475, což by znamenalo 1,3 mrtvého nosorožce denně! V roce 2010 bylo takto upytlačeno 333 nosorožců.

Cena rohů dosáhla závratné výše, takže by asi nemělo překvapit, že jsou vykrádána už i evropská muzea (od ledna letošního roku bylo zaznamenáno 40 krádeží či pokusů o krádež v těchto institucích). Mimochodem i v České republice byly vykradeny sbírky v Holicích a v Úsově, což mohli čtenáři zaznamenat v našich médiích. Celé pytlácké řádění posledních let má dvě hrozné související okolnosti. Vyhodnocení zkracování rohů ukázalo, že se plošným zkracováním rohů zvýšila mortalita mladých nosorožců, protože samice nebyly schopné tak dobře ochránit svá mláďata před predátory. Také se ví, že pokud pytlák vystopuje nosorožce se zkráceným rohem (který jako nehty či rohy dorůstá), pak ho zastřelí čistě proto, aby příště neztrácel čas stopováním stejného zvířete.

Podobně děsivý je fakt, že za pytláctvím často nestojí chudí a zoufalí domorodci, kteří by potřebovali uživit svou hladovou rodinu, ale lidé finančně a profesně zajištění, například veterináři. Technické vybavení pytláků už není tradičně špatné, aktuálně jsou v Africe oblíbené vrtulníky. Takže budoucnost nosorožců opravdu není vůbec jistá. Dokladem toho je například i ohlášené vymření nosorožce jávského ve Vietnamu (samostatný poddruh izolovaný od jávského min. 500 000, max. 2 miliony let) z října letošního roku. Poslední známé zvíře bylo navzdory malé rozloze národního parku Cat Tien upytlačeno pro roh. (www.rhinos-irf.org/; The Skeptic 13, 12–14, 1993/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...