Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Pytlačení nosorožců nabralo na obrátkách

 |  8. 12. 2011
 |  Vesmír 90, 677, 2011/12

Nosorožci patří mezi nejohroženější zvířata kvůli absurdní a zvrácené oblibě využívání rohoviny nejen na rukojeti jemenských dýk, ale především pro tradiční asijskou medicínu. Podle několika studií by však stejně „zázračné“ léčebné účinky měly mít například také buvolí rohy. S využíváním rohoviny z asijských domácích buvolů se bohužel nezačalo. V posledních několika letech čelí ochránci nosorožců neuvěřitelnému nárůstu pytláctví a co hůř, děje se tak i v politicky stabilních zemích. Konkrétně bylo k 22. září tohoto roku jen v Jihoafrické republice upytlačeno 285 nosorožců a očekává se, že do konce roku jich bude 475, což by znamenalo 1,3 mrtvého nosorožce denně! V roce 2010 bylo takto upytlačeno 333 nosorožců.

Cena rohů dosáhla závratné výše, takže by asi nemělo překvapit, že jsou vykrádána už i evropská muzea (od ledna letošního roku bylo zaznamenáno 40 krádeží či pokusů o krádež v těchto institucích). Mimochodem i v České republice byly vykradeny sbírky v Holicích a v Úsově, což mohli čtenáři zaznamenat v našich médiích. Celé pytlácké řádění posledních let má dvě hrozné související okolnosti. Vyhodnocení zkracování rohů ukázalo, že se plošným zkracováním rohů zvýšila mortalita mladých nosorožců, protože samice nebyly schopné tak dobře ochránit svá mláďata před predátory. Také se ví, že pokud pytlák vystopuje nosorožce se zkráceným rohem (který jako nehty či rohy dorůstá), pak ho zastřelí čistě proto, aby příště neztrácel čas stopováním stejného zvířete.

Podobně děsivý je fakt, že za pytláctvím často nestojí chudí a zoufalí domorodci, kteří by potřebovali uživit svou hladovou rodinu, ale lidé finančně a profesně zajištění, například veterináři. Technické vybavení pytláků už není tradičně špatné, aktuálně jsou v Africe oblíbené vrtulníky. Takže budoucnost nosorožců opravdu není vůbec jistá. Dokladem toho je například i ohlášené vymření nosorožce jávského ve Vietnamu (samostatný poddruh izolovaný od jávského min. 500 000, max. 2 miliony let) z října letošního roku. Poslední známé zvíře bylo navzdory malé rozloze národního parku Cat Tien upytlačeno pro roh. (www.rhinos-irf.org/; The Skeptic 13, 12–14, 1993/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné